Italské pozdravy

Šéfredaktor

Doufám, že si všichni užíváte krásného jara. Jak vidíte z fotky, já jsem vyrazil do Itálie (a musím se bez mučení přiznat, že nepracovně), ale i tady mě baronetky prostě neopouští.

A kromě toho, kdykoli je to možné, šmejdím v knihkupectvích, zjišťuju, jaké italské i překladové tituly zrovna na jihu frčí, nenápadně pokukuju, co si Italové a Italky čtou u svého ranního cappuccina nebo ještě mnohem častěji u odpoledního shakerata (mimochodem, jestli tohle úžasné espresso smíchané s ledem, mlékem a cukrem neznáte, určitě ho někdy vyzkoušejte, je prostě neuvěřitelně dobré). Drobnou nevýhodou je, že si toho často všimnou, takže pak musím trochu rozpačitě vysvětlovat, že se prostě jedná jen o nemoc z povolání a že jsem pouze drobný stalker v mezích zákona. Nicméně to bych nebyl já, abych pro vás neměl tip na jednu skvělou knihu, na které právě pracuju. Je jím Razerova jízda od Jamie Begley a jedná se o první díl série Poslední jezdci.

A o čem tahle kniha, odehrávající se v malém městečku Treepoint, vlastně je? Hlavní hrdinka Beth Cornettová je všem známá jako hodná holka, vlastní malou firmičku, která pomáhá starším lidem s domácí péčí, stará se o svou mladší sestru Lily poté, co jejich rodiče zemřeli. Její otec byl kazatel takového toho děsivého typu, jehož kázání dokázala rozklepat kolena všem posluchačům a jenž do své dcery hustil tak přísné morální zákony, že jí prakticky znemožnil žít. A tak se během střední s nikým moc nestýkala, nešla dokonce ani na maturitní ples, a na vysoké se pak zúčastnila maximálně několika docela nevinných mejdanů. A tak kdykoli kolem ní projíždí motorkářský klub Posledních jezdců, cítí se, kulantně řečeno, velmi nepříjemně. (Popravdě je vyděšená a vždycky by nejraději někam utekla.) Jenže jednoho dne se jí podaří upoutat pozornost jednoho z nich, konkrétně Razera, který se ji rozhodne svést. A Beth si řekne, že by měla začít konečně žít a trochu se uvolnit. A tak svolí ke společné vyjížďce do hor, která plynule přejde do… řekněme romantického večera, ze kterého se jí podlamují kolena.

Jenže když pak později navštíví dům, ve kterém členové klubu bydlí, a když na vlastní oči spatří, jakým nezávazným stylem žijí, že určitě nechtějí vztahy a sex je pro ně záležitostí, které se oddávají každý s každým, pochopí, že tohle není nic pro ni, a s Razerem se přestane stýkat… Jenže to by samozřejmě nebyl ten správný román, takže následuje pořádný zlom. Nejdříve si někdo pohraje s brzdami jejího auta, a pak na ni někdo dokonce střílí. Jenže kdo by měl zájem ublížit, či dokonce zabít tu nejhodnější a nejméně konfliktní ženu v celém městě a blízkém i širokém okolí? A místní šerif nemá dostatek lidí, aby ji mohl střežit čtyřiadvacet hodin denně – a tak následuje trochu zoufalé řešení. Hlídat ji bude Razer a jeho motorkářský klub. Což znamená, že se Beth přesune do jejich domu. Což zase znamená, že musí spát v Razerově pokoji, protože jiný volný není. A což zase vede k tomu, že musí spát v jeho posteli, protože v pokoji je jenom jedna. Prostě hrozné utrpení a nuda a šeď.

Nicméně jak vše dopadne, jak se jí podaří skloubit práci, starost o sestru, Razera a tajemného ostřelovače, si můžete přečíst sami v Razerově jízdě 😊

A doufám, že se s vámi uvidím na Světě knihy, který se letos bude konat na Výstavišti v Holešovicích 23. až 26. května. Kdybyste mě někde viděli, jak tam splašeně poletuju, klidně mě odchytněte – rád si od vás poslechnu třeba tipy na knihy, které bychom určitě měli vydat.

Mějte se, užívejte si krásného počasí a hodně čtěte!