Určitě jste si všimli, že veřejný prostor se právě teď hemží množstvím nejrůznějších anket a slavnostních večerů, kde se vyhlašuje všechno možné – nejlepší zpěvák/zpěvačka, sportovec roku, film roku, houpačka roku, nejlepší vegetariánský sendvič roku, nejlepší slavnostní večer roku… a pak samozřejmě různé ankety o knihu roku od těch celostátních až po ty, které si organizují jednotlivá nakladatelství.
Číst více
Já vám řeknu, že když jsem kdysi souhlasil s tím, že budu pravidelně psát blog, netušil jsem, jaký bič si na sebe upletu. Přeci jen po dvanácti letech a pravidelných dvoutýdenní blozích člověku někdy dojdou nápady.
Číst více
Musím vám říct jedno tajemství, vždycky ráno se dívám do zrcadla a přeju si, aby mi vlasy rostly o trochu rychleji (a hustěji), protože pak konečně můžu vyrazit do svého oblíbeného barber shopu, což je prostě moje guilty pleasure.
Číst více
Já ani nevím, jak se to stalo, ale ke své hrůze jsem si uvědomil, že v našem nakladatelství pracuju už skoro třináct let (nejdříve v CooBoo a poté v Baronetu). A popravdě, když jsem v roce 2012 mířil do redakce poprvé, rozhodně jsem si nemyslel, že tam vydržím tak dlouho.
Číst více
Do Česka konečně dorazily trochu mrazy (čili předpokládám, že hned jak tenhle blog dopíšu, venku se oteplí, přiletí tažní ptáci a na stromech budou dozrávat třešně) a já můžu pozorovat některé své sousedy, pro které je minimální přežitelná teplota 25 stupňů.
Číst více
Možná mi nebudete věřit, ale prostě vám to musím říct. Více než měsíc nového roku už je za námi (překlad: pokud jste si něco naplánovali, dvanáctina času už uplynula) a pomalu se blíží Valentýn (čili pokud ho slavíte, nastal čas se pustit do nějaké pětiohníčkové baronetky pro inspiraci).
Číst více
Tohle pondělí prý bylo Blue Monday čili nejdepresivnější den v roce, který se vyhlašuje už dvacet let (vždy to bývá třetí pondělí v roce). Prý je to dané kombinací počasí (krátký den, málo slunečního světla), psychologických dopadů (nedodržujeme novoroční předsevzetí) a ekonomiky (prostě lidi jsou finančně vyždímaní po Vánocích).
Číst více
Jak už jste si asi všimli, máme tu nový rok. A já doufám, že si ho užíváte stejně jako já. Prvního ledna jsem se s drobnou bolestí hlavy nadšeně probudil, a ač jsem si dal předsevzetí, že si letos nebudu dávat předsevzetí, hned jsem si jich několik sepsal.
Číst více
Zavřete oči a představte si to. Venku se vznášejí velké vločky sněhu dopadající do nadýchaných závějí (ne, nemyslete na to, kdo to všechno bude odhrnovat a jak vyjedete autem). Stmívá se, na všech domech se rozsvěcuje vánoční výzdoba. Vy sedíte doma u hořícího krbu (který potížista pořád vykřikuje, že on krb nemá?!!!), na adventním svícnu zapálené svíčky, další svíčky pak všude okolo (ne, není potřeba povolení hasičů a vůbec nikoho nezajímá, kolik ty svíčky stály).
Číst více
Tenhle způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným. Já vím, že by někteří škarohlídové mohli namítat, že je teprve podzim, ale já si myslím, že prostě poslední listopadový týden by už všude kolem měla ležet třiceticentimetrová vrstva sněhu, obloha by měla být vymetená bez jediného mráčku, sluníčko by mělo svítit a teplota by měla být tak pět pod nulou.
Číst více