Žánry
Autoři
Série
Milenec z temnot (Série - Bratrstvo černé dýky - 1)
od Úvodní román slavného cyklu představuje tajné bratrstvo šesti upírských bojovníků, ochránců rodu. Ti ve skrytu noci vedou nekonečnou a neúprosnou válku s odvěkými nepřáteli o svá území v Caldwellu. Nejkrvežíznivějším z upírů je vůdce bratrstva, Wrath, který touží odplatit vraždu svých rodičů. Avšak když jeden z jeho nejstatečnějších bojovníků padne a zanechá po sobě polorodou sestru, musí za ni Wrath vzít zodpovědnost. Zavede ji do světa neživých, o němž dosud neměla tušení, do světa smyslnosti, o níž se ji nezdálo ani v nejdivočejších snech.
První díl
románového cyklu
BRATRSTVO ČERNÉ DÝKY
Kapitola první
Darius se rozhlédl po nočním klubu a lhostejně zaznamenal
hemžení polonahých těl na tanečním
parketu. Ten večer bylo U Řvouna nabito: dívkám v kožených
oděvech obstarávali společnost mladíci, kteří se
tváří a vypadají jako zdatní absolventi kurzu násilné
kriminální činnosti pro pokročilé.
Darius a jeho společník skvěle splynuli s davem.
S tím rozdílem, že oni dva jsou skuteční zabijáci.
„Opravdu to chceš udělat?“ znovu se ujistil Tohrment.
Darius se zadíval přes nízký stolek na přítele, který si
ho pátravě měřil. „Ano. Chci.“
Tohrment pozvedl sklenici s posledním hltem skotské.
Jeho ponurý úsměv nepatrně odhalil hroty špičáků.
„Jsi cvok.“
„Jako bys mě neznal.“
Tohrment pohnul sklenicí v ohleduplném gestu. „Zahráváš
si s ohněm. Ta holka nic netuší. Nemá ani zdání,
co ji čeká, a ty ještě ke všemu svěříš její proměnu do rukou
někoho, jako je Wrath. To je šílenství.“
„On přece není ztělesněním zla. I když tak možná vypadá.“
Darius dopil zteplalé pivo. „Zaslouží si respekt.“
„Samozřejmě si ho hluboce vážím, ale i přesto…
Obávám se, že to není dobrý nápad.“
„Já Wratha potřebuju.“
„Víš to jistě?“
Kolem jejich stolu proplula žena v kratičké sukni,
černých botách do půlky stehen a polokorzetu tvořeném
řetězy. Na obličeji měla silnou vrstvu make-upu. Oči jí
vyzývavě jiskřily a při chůzi se pohupovala v bocích tak
energicky, jako by ji poháněl implantovaný motor.
Darius ji ignoroval. Dneska nemá na sex pomyšlení.
„Je to moje dcera, Tohre.“
„Je dvojí krve, Darie. A ty dobře víš, co si Wrath
myslí o lidech.“ Tohrment potřásl hlavou. „Moje praprababička
byla taky míšenka a určitě ti neuniklo, že
o tom před ním nikdy nemluvím.“
Darius zvedl ruku, aby zachytil pohled servírky,
a ukázal na pivní láhev a téměř prázdnou sklenici svého
přítele. „Nedopustím, aby mi zemřel další potomek, pokud
existuje způsob, jak ho zachránit. Koneckonců nemám
jedinou záruku, že k proměně vůbec dojde. Možná
ji čeká bezstarostný a spokojený život a o mně se
nikdy nic nedoví. Nebyl by to první případ.“
Tajně doufal, že jeho dceru osud ušetří. Protože pokud
absolvuje proměnu a přežije ji, bude pronásledovaná
jako on a všichni ostatní příslušníci jejich rasy.
„Darie, pokud ti Wrath vyhoví, pak jen proto, že je ti
něčím zavázaný, ne proto, že by sám chtěl.“
„Jeho pohnutky pro mě nejsou podstatné.“
„A co to bude znamenat pro ni? On je zhruba stejně
ohleduplný jako odjištěný granát, nehledě na to, že reakce
na první dávku krve jsou nepříjemné tak jako tak,
i kdyby na to tvoje dcera byla připravená. Což není.“
„Promluvím s ní.“
„A jak si to představuješ? To za ní jednoduše přijdeš
a prohlásíš: ,Ahoj. Vím, že jsi mě nikdy neviděla, ale já
jsem tvůj táta. Jo, a ještě něco… Vyhrála jsi první cenu
v evoluční loterii: jsi totiž upírka. Můžu tě pozvat na
výlet po stopách hraběte Draculy?‘“
„Někdy mi lezeš na nervy.“
Tohrment netrpělivě trhl mohutnými rameny a naklonil
se nad stůl. „Víš, že to myslím dobře. Jen mě napadlo,
že by sis to možná měl rozmyslet.“ Mezi muži se
rozhostilo tíživé ticho. „Třeba bych to mohl udělat já.“
Darius se jízlivě ušklíbl. „Jasně. A potom by ses klidně
vrátil domů, jo? Vsadím se, že Wellsie by ti prošpikovala
srdce a nechala tě vysušit na poledním slunci,
kamaráde.“
Tohrment znepokojeně zamrkal. „Máš pravdu… Nějak
jsem to nedomyslel.“
„A pak by šla po mně.“
Oba se téměř znatelně zachvěli.
„Kromě toho…“ Darius se napřímil a díval se, jak
před ně servírka staví objednané nápoje. Přestože místností
otřásal ohlušující rap, počkal, až dívka odejde.
„Kromě toho žijeme v nebezpečné době. Kdyby se mi
něco stalo –“
„Já se o ni postarám.“
Darius poplácal přítele po rameni. „Já vím.“
„Jenže Wrath je lepší.“ Tohrmentův hlas postrádal
žárlivý podtón. Bylo to prosté konstatování.
„Nejlepší. Neznám nikoho vhodnějšího.“
„Díkybohu,“ ucedil Tohrment a pousmál se.
Na tom se bez debat shodne celé Bratrstvo, pevně
stmelená parta prvotřídně vycvičených válečníků, kteří
shromažďují cenné informace a využívají je v boji.
Když dojde k pomstě, je Wrath jako umanutý a pronásleduje
jejich nepřátele s tvrdošíjným odhodláním, které
hraničí s posedlostí. Je posledním dědicem svého rodu,
jediný čistokrevný upír na celé planetě, a ačkoli ho
příslušníci rasy uctívají jako krále, on svým postavením
opovrhuje.
Je krutou ironií, že právě Wrath je jedinou šancí na
přežití Dariovy dcery ze smíšeného manželství. Jeho
mocná a nezředěná krev násobí naději na to, že pokud
se u ní proměna uskuteční, přežije. Přesto jsou Tohrmentovy
obavy oprávněné.
Darius měl pocit, jako by se chystal přenechat Pannu
Netvorovi.
Vtom se dav prudce zavlnil a tanečníci na parketě se
začali rozestupovat. Očividně před něčím uhýbali. Nebo
před někým…
„A sakra… Už je tady,“ zahučel Tohrment. Sáhl pro
skleničku a jedním douškem ji vyprázdnil. „Nechci se
nikoho dotknout, ale o tenhle rozhovor nestojím. Koneckonců
nemusím být u všeho.“
Darius se díval, jak se lidská těla srážejí a tlačí se na
sebe, aby se odklidila z cesty impozantnímu, temnému
stínu, který nad nimi vyrůstal. Ústup byl v tomto případě
nejpříhodnější strategií pudu sebezáchovy.
Dvoumetrová Wrathova postava zahalená v kůži totiž
ztělesňuje čirý děs. Dlouhé černé vlasy mu spadají do
obličeje, panoramatické sluneční brýle ukrývají oči,
které ještě nikdo nikdy nespatřil. V ramenou je dvakrát
mohutnější než většina upírů a pohybuje se s cílevědomostí
lovící šelmy. Tvář nesoucí jak ušlechtilé, tak drsné
rysy prozrazuje vládce, jímž se narodil, i vojáka,
jímž se stal řízením osudu.
Zlověstná vlna, která se teď vzdouvá před ním, je dostatečně
výmluvnou vizitkou jeho osobnosti.
Jakmile Darius pocítil závan chladné nenávisti, zvedl
láhev s pivem a dlouze se napil.
V duchu se modlil za to, aby jeho jednání bylo správné.
Beth Randallová vzhlédla od práce. Šéfredaktor se lenivě
opíral bokem o její stůl a zcela nepokrytě jí zíral do
výstřihu halenky.
„Zase makáš přesčas?“
„Ahoj, Dicku.“
Neměl sis už dávno spakovat propisky a sypat domů
k manželce a dětem? dodala v duchu.
„Na čem děláš?“
„Rediguju článek pro Tonyho.“
„Věděl bych o lepším způsobu, jak na mě udělat
dojem.“
O tom nepochybuju, pomyslela si.
„Četl jsi můj e-mail, Dicku? Odpoledne jsem zašla
na policejní stanici a hodila řeč s Josém a Rickym. Dušují
se, že máme ve městě překupníka se zbraněmi.
U nějakých gaunerů našli dva upravené revolvery Magnum.“
Dick se naklonil, uznale jí poklepal na rameno, a než
ruku stáhl, zlehka pohladil tenkou látku halenky. „Raději
si hleď svého. Kriminálníky nech na starost mým
drsným hochům. Přece nechceme, aby ti někdo zohyzdil
tu tvoji hezkou tvářičku.“
Usmál se, přimhouřil oči a spočinul zrakem na jejích
rtech.
Takhle na mě čučí už tři roky, posteskla si Beth v duchu.
Od chvíle, co jsem pro něj začala pracovat.
Napadlo ji, že by to možná vyřešil papírový sáček,
který by si při každém rozhovoru s Dickem přetáhla
přes hlavu. A pro větší efekt by na něj přilepila fotku jeho
drahé ženušky.
„Nechceš odvézt domů?“ nabídl se.
Ani kdyby padaly trakaře, ty smilníku.
„Ne, díky.“ Otočila se i s židlí k monitoru a doufala,
že Dick narážku pochopí………………………..
Autor: | Ward, J. R. |
Překladatel: | Stárková, Jiřina |
Série: | Bratrstvo černé dýky |
Pořadí v sérii: | 1. |
Název: | Milenec z temnot |
Původní název: | Dark Lover |
Žánr: | | Rozebráno - již nebude skladem |
ISBN: | 978-80-7384-293-2 |
Vazba: | vázaná |
Formát: | 120.00 x 195.00 mm |
Počet stran: | 464 |
Vydání: | 1. |
Datum vydání: | 7.4.2010 |