Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Láska na výsluní

od
Szalaiová, Romana
  • Zkušená autorka řady úspěšných knih nabízí čtenářům nový romantický a neobyčejně dramatický příběh. Mladičká Adriana, toužící po úspěchu ve velkém světě, se ctižádostivě věnuje modelingu a později i zpěvu. Její ctižádostivost ji přenáší přes všechna protivenství a katastrofy, dopracovává se úspěchu a nakonec poznává i kouzlo lásky v náručí irského šlechtice. Avšak ani nyní jí není osud nakloněn, jejich cesty se rozejdou, ale Adriana se s houževnatostí sobě vlastní, přestože je těhotná, vydává za svou láskou do Irska. Bude síla její lásky větší než protivenství osudu?

  • PROLOG

    Nastala chladná, nevlídná noc a na Valentýnu ležící na

    nosítkách se sypal drobný sněhový prašan, zatímco ji nesli

    k sanitce. Bylo jí právě šestnáct let, ale oslavovala narozeniny

    opravdu zvláštním způsobem – čekal ji porod.

    Zasténala a do očí se jí vedraly slzy bolesti. Pohlédla

    na svou matku, která stála vedle ní a z jejíž tváře nebylo

    možno vyčíst nic, kromě určitého napětí. Valentýna věřila,

    že se na ni dívá i otec odněkud z nebe a že jí odpustí.

    To, že se už před půl rokem uchýlily s matkou na venkov,

    byl skvělý nápad. Nikde nemohl být zdravější

    vzduch než v chatě nedaleko Českého ráje. Zároveň jim

    otec zanechal dostatek finančních prostředků, nehledě

    na jeho životní pojistku. Bylo tomu už pár roků, co prohrál

    svůj nerovný boj s rakovinou plic.

    Matka vysadila do sanity objemnou tašku s věcmi do

    porodnice a sama nastoupila také.

    „Tak co, platí ta dohoda?“ zeptala se. „Vždyť víš, že

    to všechno sama nezvládneš, a pak – co tvá pověst?“

    „Ano, platí,“ přikývla její dcera odevzdaně. Snažila se

    zatím prorazit ve světě modelingu, o němž neměla ani

    ponětí, a ta velká mašinérie na polykání dívek i ji krutě

    semlela.

    Valentýna prudce zakřičela a držela se za vzedmutý

    život. Přenášela své dítě už o čtrnáct dní a cítila se rozlámaná.

    „Do nemocnice to nestihneme, musíme odrodit už tady.

    Připravte se, maminko,“ oznámil lékař. Přes obrovské

    bolesti si Valentýna uvědomila, že je to poprvé a možná

    také naposled, co ji takto někdo oslovil.

    „Tlačte, vím, že vás to bolí, ale jinak to nejde. Až si dítě

    z porodnice odvezete domů, všechny trable to spraví.“

    „To dítě půjde k adopci,“ oznámila rozhodným hlasem

    matka rodičky, Marie Líbalová, zahloubanému lékaři.

    Valentýna zatím trpěla za svůj poklesek, protože

    jí celé těhotenství matka vyčítala. Zakřičela a z očí jí

    vytryskly slzy. Pak náhle nesnesitelná bolest pominula

    a ona na chvíli spatřila své dítě.

    „Jak se bude holčička jmenovat?“ zeptal se lékař dříve,

    než sanita zastavila před nemocnicí a dítě zabalené

    do bílé zavinovačky odnesly zdravotní sestry.

    Valentýna si myslela, že není horší bolest než porod,

    ale nyní, když odnášeli její dcerku pryč, zasáhla ji ještě

    strašnější trýzeň.

    „Květa. Bude se jmenovat Květuška,“ oznámila mezi

    vzlyky.

    „Ano, paní Valentýno. Budete brzy zase fit, uvidíte.“

    „Slečna. Slečna Líbalová,“ upřesnila kdoví proč její matka

    Marie. Rozhodla se ji držet dál od mužů, a to ode všech.

    „Pár týdnů cvičení a budeš zase hvězda,“ obrátila se

    matka k Valentýně. „Šťouralové z bulváru nesmí v budoucnosti

    nic vyčmuchat a brzy určitě se svým šarmem

    dobudeš přehlídková mola. Musíš alespoň fiktivně zůstat

    panna, pak ti budou klečet u nohou. Proč taky ne, máš

    vizáž nevinného blonďatého andílka s očima tygřice.

    Znovu začneme budovat tvou kariéru jako předtím…“

    Valentýna Líbalová už přestala matku vnímat. Odvrátila

    zmučeně hlavu a zavřela uslzené oči. Pocítila, jak jí

    víčka líbají drobné sněhové vločky, dokud ji neodvezli

    do nemocničního pavilonu, aby po dramatickém anonymním

    porodu znovu nabrala sil.

     

    CHODBAMI ČASU

    1. kapitola

    KONEC VĚKU NEVINNOSTI

    Kdykoliv měla už dospělá Valentýna volnou chvilku

    v zatěžkávající pěvecké koncertní šňůře, stačilo zavřít

    oči, aby viděla zpětně všechno to své dívčí snažení

    a ucítila v očích slzy.

    Už byla duchem někde jinde, ale nikdy se jí zcela

    nepodařilo zapomenout. Všimla si právě svého prvního

    z bodyguardů, Pepy, jak odstrkuje z cesty fanoušky,

    tlačící se s kyticemi do její šatny po benefičním

    koncertu. Opět nastal den jejích narozenin a ona se cítila

    unavená, ale věděla, že musí absolvovat krátkou

    autogramiádu a snad se také ukázat na narozeninovém

    večírku. Cítila, že se jí zvedá žaludek, vždyť vypila od

    rána jen dva vitaminové drinky. Zadívala se do zrcadla

    na své pozadí a rozhodla se pro další drastickou dietu.

    Věděla, že si za léta na výsluní vypěstovala celkem

    slušnou bulimii. Byla ovšem stále štíhlá, téměř jako ve

    svých šestnácti letech, i když se to nezdálo možné.

    Mohla za to především dřina v posilovně. Kdyby tu

    byla její matka, Marie Líbalová, určitě by dodnes prohlašovala,

    že je Valentýna ještě panna i ve svých šestadvaceti

    letech. Ale nebyla tu, protože jí Valentýna nikdy

    nepřestala vyčítat, že její zásluhou dala svou

    holčičku k adopci. Přestaly si s matkou rozumět a jejich

    cesty se rozešly. Valentýna ji dala jednou stopovat

    soukromým očkem a dozvěděla se, že se matka přihlá-

    sila do jedné z náboženských sekt, a víc už po ní ani

    nechtěla párat.

    Odhrnula záclonku a spatřila, že pro ni manažer nechal

    přistavit limuzínu. Bylo to jen pozlátko, součást snu, který

    o ní znali fanoušci, a ona si povzdychla. Věděla také, že

    se její odjezd protáhne do doby, než dorazí lidé ze zpravodajství.

    I to vymyslel její šikovný manažer Petr Krásný.

    Valentýna si dala v klidu nohy na stolek a snila. Zdálo

    se jí to všechno tak vzdálené a kontury pocitů se jí rozplývaly

    jako akvarel.

    Přemýšlela krátce o Petrovi. S kočičím úsměvem na

    rtech si vybavila, jak se jí poprvé představil.

    „Já jsem Krásný,“ sdělil jí.

    „Všimla jsem si,“ podala mu ruku.

    Spolupracovali už drahně let… vzpomněla si, jak ji

    Petr uviděl poprvé. Měl hřejivé oči a byl vždy nadupaný

    energií.

    „Jakže se jmenuješ? Líbalová?“

    „Ano,“ pronesla. Když se přenesl přes častý fórek –

    „a směl bych tě políbit?“ – ihned mu začala důvěřovat.

    „Valentýna je hezké jméno, ale nevystihuje tě,“ oslovil

    ji bodře.

    „Jaké jméno bys mi tedy doporučil?“ rozhodila odevzdaně

    rukama.

    „Nech mě chvíli přemýšlet… jsi krásná a neokoukaná

    jako hvězda na nebi… je v tobě zvláštní sexappeal i něha

    a pro mnohé fandy budeš bohyní… Ariadna? Ne, to

    není pořád ono. Už to mám! Budeš vystupovat, chceš-li,

    pod pseudonymem krásným jako ty – Adriana…“ Valentýna

    se pousmála nad svou tehdejší nezkušeností, kterou

    ovšem Petr nijak nezneužil.

    Opustila ale nyní v mysli seznámení se svým manažerem

    Petrem Krásným a vybavil se jí samotný začátek jejího

    boje o místo na výsluní…

    Čtrnáctiletá Valentýna seděla se svou matkou jako na

    trní v čekárně před místností, ve které se konal casting

    na novou, neokoukanou tvář propagující regenerační

    šampon. Nezdárná dcera zatím kývala nohama a z nudy

    si zatím se zájmem prohlížela své rivalky. Dorazila

    později, protože předtím absolvovala svou hodinku

    kalanetiky.

    „Nemůžou se ti rovnat,“ ubezpečovala ji matka.

    „Proč myslíš, mami?“ zadívaly se jedna na druhou.

    „Třeba támhleta má větší prsa než já,“ ztrácela Valentýna

    sebedůvěru.

    „Vždyť je to zrzka… obyčejný zrzavý nemehlo.“

    Čtrnáctiletá Valentýna se usmála a podotkla: „Ty to

    umíš tak podat, mamko, že bych si troufla přihlásit se na

    casting Královna vesmíru.“

    „Nešaškuj a chovej se jako dospělá,“ zamračila se na

    ni Marie Líbalová.

    „Ale já nejsem ještě dospělá,“ připomněla jí dcera.

    „Kdybych byla, tak půjdu do baru, budu řídit auto a taky

    hulit cigára.“

    „Urazila bych ti to od huby. Chceš snad mít žlutý zuby

    a zkazit si kariéru?“

    „Jakou kariéru, zatím jsem uspěla jen v reklamě na

    zubní pastu, hrála jsem deset minut ve filmu holku postiženou

    na hlavu a má fotka vyšla v jednom časopise.“

    „Ale na titulní straně!“ připomněla Valentýně matka.

    „To se každému nepodaří. Máš talent.“

    „Moje kámoška mi řekla o velké šanci, jak se stát modelkou.

    Vždycky jsem obdivovala Naomi Campbellovou!

    Chtěla bych ten konkurs zkusit.“

    „Až později,“ přijala to matka vstřícně. „Za chvíli jsi

    na řadě.“

    „Slečna Líbalová!“ zavolali ji dovnitř velké místnosti.

    Povšimla si, že se jedna z dívek trapně zasmála jejímu

    příjmení. ……………………………………..

  • Autor: Szalaiová, Romana
    Název: Láska na výsluní
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-273-4
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 224
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 17.2.2010
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.