Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Zimní soumrak

od
Feehan, Christine
  • Kate, úspěšná spisovatelka se vrací domů před svátky, kdy celé městečko žije přípravami na tradiční vánoční festival. Kate podlehne atmosféře a otevře si obchůdek s knihami v krásné staré budově. S úpravami jí pomáhá stavitel Matt Granite, bývalý voják, kterého záhadná a smyslná žena nesmírně přitahuje. Nečekané otřesy půdy budovu poškodí v základech a odkryjí pod ní ležící pohřební kryptu. Stovky let staré zlo unikne ven a hrozí, že Kate zničí. I když je Matt odhodlán ji chránit, Kate dobře ví, že bez pomoci svých sester nemůže zvítězit.

  • Kapitola 1

     

    Temný soumrak před Vánocemi,

    kdy nic už nesmí být

    jinak, než já teď budu chtít

    „Buď zticha. Nech si to pro sebe,“ opakoval Danny

    Granite polohlasem jako zaříkávadlo. Seděl přitom

    v dodávce a upřeně pozoroval svého staršího bratra,

    jak si pečlivě vybírá biorajčata ze stánku se zeleninou

    starého pana Marse. Pohledem zkontroloval,

    zda je klíč v zapalování a motor běží, takže bratr

    bude jenom moci skočit dovnitř a vypálit s autem

    pryč. Danny se vyklonil z okénka, s hranou srdečností

    zamával na starého stánkaře a zavolal na bratra:

    „Hýbni sebou, Matte, nebo tady chcípnu!“

    Matt se na něj v odpověď ušklíbl. Podal starci

    pár bankovek, sebral pytlík s rajskými a sladce se

    na něj usmál: „Pěkné vánoce, pane Marsi. Máme je

    tu ani ne za dva týdny. Už se moc těším na letošní

    jarmark!“

    Danny zaúpěl. Staříkovi přeletěl přes obličej temný

    stín. Ježaté obočí se svraštilo do přísné čáry, vztekle

    něco zavrčel a uplivl si na zem. Úsměv na tváři se

    Mattovi rozšířil do klukovského úšklebku a honem

    pospíchal k otevřeným dveřím dodávky. Než skočil za

    volant, stačil ještě otočit knoflíkem autorádia a z reproduktorů

    okamžitě začala hlasitě vyřvávat melodie

    Rolničky, rolničky.

    „Honem pojeďme, Matte,“ zabručel nervózně Danny

    a z okénka vyhlédl dozadu ke stánku se zeleninou.

    „Už si na nás chystá munici. Tys mu prostě musel popřát

    k Vánocům, že jo? Dobře víš, jak ten jarmark nesnáší.

    A musí ti být jasné, že pustit mu tuhle písničku

    je jako nasypat sůl do otevřené rány!“

    První rajče přisvištělo k zadnímu sklu dodávky právě

    ve chvíli, kdy Matt šlápl na plyn a motor zařval,

    z výfuku se vyvalil kouř a pneumatiky rozvířily prach.

    Rajče dopadlo s vražednou přesností a šťáva, zrníčka

    i dřeň se rozplizly po skle. Než dodávka opustila parkovací

    místo a zamířila na ulici, dopadlo na ni několik

    dalších dobře mířených střel.

    Danny vyštěkl na bratra: „Proč jsi mu proboha přál

    k Vánocům? Každý tady ví, jak Mars Vánoce nenávidí.

    Loni při půlnočním průvodu dokonce nakopal

    pastýřovi! A teď bude ještě nakvašenější než kdykoliv

    jindy. Kdybys neřekl to slovo, tak jsme mohli letos

    vyváznout bez problémů, ale takhle bude chtít

    sáhnout k odvetě!“

    Mattova mohutná ramena se otřásala smíchem.

    „Jestli se dobře pamatuju, tak ten pastýř jsi byl loni

    ty. Nic moc ti ale přece neudělal, Daníčku. Takový

    malý kopanec do holeně ti udělá jenom dobře! Posiluje

    to charakter!“

    „Tobě to připadá vtipné, protože to nebyla tvoje

    holeň,“ namítl dotčeně Danny a přitom si třel nohu

    pod kolenem; ten kopanec cítil ještě i po roce.

    „Potřebuješ trochu otlouct,“ zhodnotil situaci

    Matt. Zamířil na silnici, která se táhla a kroutila jako

    tenká stuha mezi útesy nad mořským břehem. I když

    znal cestu víc než dobře, serpentiny mu nedovolovaly

    jet rychle. Projel ostrou zatáčkou a nadjel si před

    tou příští, kde se vozovka zvedala vzhůru a zároveň

    skoro otáčela do protisměru. Zprava se vypínaly

    kopce jako vysoká hradba, porostlá smaragdově zelenou

    trávou a záplavou divokých rostlin, jejichž

    barvy skoro braly dech. Nalevo se vinula úzká stezka

    mezi skalami strmě spadajícími k nedozírným

    dálkám modrého oceánu, kde se čeřily bílé čepičky

    bouřících vln.

    „Panebože, to je přece Kamila Drakeová,“ ozval se

    Danny nadšeně a ukázal na ženu na koni, která se

    k nim blížila úzkou stezkou podél silnice.

    „To nemůže být ona.“ Matt spěšně stáhl okénko,

    vysunul krk a bezostyšně zíral ven. Z jezdkyně, celé

    oblečené v bílém, byla vidět pouze záda a husté kaštanové

    vlasy, do nichž slunce házelo narudlé odlesky.

    Srdce mu začalo bušit. V ústech měl sucho. Jedině

    Kamila Drakeová si dokázala vyjet na koni v bílém

    oblečení tak blízko prašné silnice. Musí to být ona.

    Ubral plyn, aby se mohl lépe podívat a zároveň začal

    otáčet knoflíkem rádia, aby ho ztlumil.

    „Matte! Koukej se, kam jedeš,“ vyjekl Danny a snažil

    se přidržet. Vůz sjel ze silnice, zamířil přímo do

    trávou zarostlého příkopu a konečně se zastavil. Oba

    bratři se náhlým nárazem zády zabořili do sedadel,

    kam je vtlačily bezpečnostní pásy.

    „Zatraceně!“ zařval Matt a hned se obrátil k Dannymu:

    „Není ti nic?“

    „Ne, jsem v pořádku, ty troubo pitomej, sjel si zase

    ze silnice, protože jsi čuměl na Kamilu Drakeovou.

    Jsem celý polámaný! Budu potřebovat krční límec

    a myslím, že jsem si dokonce zlomil i malíček,“ natáhl

    k němu Danny ruku a s hlasitým naříkáním se

    držel za zápěstí.

    „Hele, sklapni,“ okřikl ho zhurta Matt.

    „Matthew Granite! Dobré nebe, jsi zraněný? Mám

    s sebou mobil, můžu zavolat pro pomoc.“ Kamilin

    hlas zněl tak, jak si jej stále pamatoval. Jemně a melodicky,

    snad přímo stvořený pro dlouhé romantické

    noci mezi saténovými pokrývkami. Matt otočil

    hlavu, aby na ni lépe viděl. Aby se do ní mohl vpít

    pohledem. Už to byly dlouhé čtyři roky, co spolu

    naposledy mluvili. Teď stála vedle jeho dodávky,

    otěže volně přehozené přes ruku a v obrovských zelených

    očích se jí zračily obavy. Nedokázal si pomoci,

    ale musel ocenit neposkvrněnou dokonalost

    její pleti. Perfektní krása. Působila tak hebce, že

    měl chuť sjet jí prstem po tváři, aby vyzkoušel, jaká

    je na dotek.

    „Nic mi není, Kamilo,“ podařilo se mu jen zázrakem

    najít hlas. Připadalo mu, že mu jazyk přischnul

    k patru. „Asi jsem se snažil obrátit nějak moc rychle,“

    vysvětloval trochu zbytečně.

    Z Dannyho strany dodávky se ozvalo výsměšné

    odfrknutí. „Jel jsi pomalu jako želva. Jenom jsi se

    prostě nekoukal, kam míříš.“

    Špička Mattovy boty přistála bolestivě na bratrově

    holeni a Danny opět vydal skřek, při němž vstávaly

    vlasy na hlavě.

    „Ani se starýmu Marsovi nedivím, že tě loni nakopl,“

    napomenul bratra polohlasně.

    „Danny, ty máš nějaké zranění?“ …………………………..

  • Autor: Feehan, Christine
    Překladatel: Selementová, Zuzana
    Název: Zimní soumrak
    Původní název: Twilight Before Christmas
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-314-4
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 288
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 30.6.2010
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.