Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Víc než pokušení

od
Laurens, Stephanie
  • Gervase Tregarth, šestý hrabě z Crowhurstu, ve chvíli furiantské nezodpovědnosti prohlásí, že se ožení s první vhodnou ženou, která překročí jeho práh. Uzavřen na zámku svých předků nepředpokládá, že by se mohl do takové situace dostat. Potkává však přitažlivou sousedku, Madelaine Gascoineovou. Léta strávená v tajné službě naučila Gervase, že je třeba vždy mít zadní vrátka. Neožení se s Madelaine, pokud si v čemkoli nebudou rozumět. A to je třeba prověřit, proto naláká krásnou sousedku také do své náruče.

  • Kapitola 1

    Hrad Crowhurst, Cornwall

    Počátek července 1816

     

    „Jak u všech čertů mohly poškodit mlýn?“ Gervase

    Tregarth, šestý hrabě z Crowhurstu, přecházel sem

    tam před krbem v elegantním salonu svého hradu.

    Z jeho tváře, z tónu hlasu i z kroku bylo znát vyčerpání

    člověka dohnaného na pokraj zoufalství.

    „A mám se domnívat, že mají prsty i ve všem ostatním?

    V těch polámaných plotech, poškozených člunech,

    ve zmatku s obilím, v tom, jak se o půlnoci

    najednou rozezněly kostelní zvony?“

    Obrátil se a zabodl tvrdý, pronikavě zkoumavý

    pohled oříškových očí do své nevlastní matky Sybil.

    Sybil, usazená na lenošce s hedvábným šálem kolem

    ramen, na něj hleděla bezvýrazně, jako by pořádně

    nechápala, co má na mysli.

    Gervase dobře věděl, že to tak není. Sybil prostě

    jen uvažovala, jak mu odpovědět. Věděla, že mu moc

    nechybí a vybuchne, a ráda by se tomu vyhnula.

    Přimhouřil oči ještě víc. „Mají, že? Jistěže v tom mají

    prsty.“

    Hlavou mu běžely vzpomínky na uplynulé měsíce,

    kdy se několikrát vypravil do Londýna, ale hned za

    pár dní byl vždy povolán zpět, aby řešil další nevysvětlitelnou

    pohromu, a otěže jeho vznětlivosti se na-

    pjaly ještě víc. Zabručel hlubokým hlasem: „O co se

    to pro lásku boží pokoušejí?

    Nekřičel, ale v jeho slovech se skrývala taková síla,

    že by stačila vyvést z rovnováhy i mohutnější ženu

    než Sybil. Nadechl se a trochu ten bobtnající

    vztek zkrotil. Provinilci, o kterých mluvili, byly její

    dcery – jeho tři nevlastní sestry – a právě teď největší

    prokletí jeho života.

    Belinda, Annabel a Jane se vyvedly po otci, stejně

    jako on. Proto je také Sybil, ta mírná a laskavá,

    oblíbená a jemná Sybil nedokázala zvládnout. Ani

    pochopit; všechny tři byly inteligentnější, bystřejší

    a rychlejší než ona. Byly také průbojnější, smělejší,

    společenštější a mnohem sebevědomější.

    Kdežto Gervase měl podobnou povahu jako ony.

    Odjakživa k sobě měli blízko; zvykl si, že sestry

    vždycky stojí na jeho straně, na straně milovaného

    staršího bratra.

    Nebo že se alespoň řídí nějakou podobou tregarthovského

    rozumu, kterou by dokázal pochopit.

    Jenže teď to vypadalo, že se v minulých šesti měsících

    proměnily z líbezných, byť nezbedných divošek,

    které měl hluboce rád, na tajnůstkářské, ďábelské

    harpyje, jejichž hlavním smyslem života bylo přivést

    ho k šílenství.

    Ta poslední otázka byla tudíž jen řečnická; pokud

    sám nechápal, co posedlo jeho drahé sestry, že vedly

    ten šestiměsíční partyzánský boj, který ho měl připravit

    o rozum, pak si nedokázal představit, že by to

    chápala Sybil.

    A přesto k jeho překvapení sklopila oči a probírala

    se třásněmi šálu. „Vlastně…“ Vyrazila to ze sebe

    a pak k němu vzhlédla. „Já myslím, že je to kvůli tomu,

    co se stalo těm děvčatům Hardestyovým.“

    „Děvčatům Hardestyovým?“ Zarazil se, zamračil

    se a snažil se to jméno někam zařadit. „Hardestyovým

    ze statku Helston?“

    Sybil přikývla. „Robert Hardesty, dnes už lord

    Hardesty, když jeho otec zemřel, odjel vloni v září do

    Londýna a vrátil se s manželkou.“

    Gervase si Roberta Hardestyho pamatoval jako neopeřené

    mládě, ale ta vzpomínka byla víc než dvacet

    let stará. „Robertovi musí být… kolik? Pětadvacet?“

    „Myslím, že šestadvacet.“

    „Možná je na manželství trochu mladý, ale musí se

    starat o sestry, takže manželka mohla jeho domácnosti

    jenom prospět.“ I Gervaseovi ležela na srdci budoucnost

    sester a i proto cítil, že by se měl taky oženit. Pokoušel

    se vzpomenout si na děvčata Hardestyových,

    ale marně. „Ty jeho sestry jsou asi tak staré jako Belinda,

    ne?“

    „O rok nebo o dva starší – osmnáct a sedmnáct.

    Všichni si mysleli, že Melissa a Katherine budou tuto

    sezónu uvedeny do společnosti, a když se Robert

    oženil… no, všichni jsme si říkali, že si ta nová lady

    Hardestyová, mladá vdova, prý londýnská kráska,

    přirozeně vezme děvčata pod ochranu.“

    Z tónu Sybil bylo jasně znát, že se to všeobecné

    očekávání nesplnilo. „Co se stalo?“

    „Robert si manželku přivezl domů přímo před Vánocemi.“

    Růžové Sybiliny rtíky se nesouhlasně zašklebily.

    „V lednu, ještě když byly cesty zasypány

    sněhem, vypravil Robert Melissu a Katherine na návštěvu

    za tetou do Yorku. Vypadalo to, že jeho novomanželka

    chce čas, aby si zvykla na nový život a nemusela

    se rozptylovat starostí o dívky. Ale teď je

    červenec a všechny tři jsou pořád v Yorku. Lady

    Hardestyová mezitím strávila společenskou sezónu

    v Londýně a před týdnem se vrátila na statek s celým

    houfem londýnských přátel. Nejspíš řekla Robertovi,

    že by nebylo moudré, aby se děvčata vracela

    domů, když mají pod střechou tolik londýnských

    gentlemanů.“

    Gervase stál u krbu, hleděl na Sybil a snažil se pochopit

    ten náznak. Pak zamrkal. „Mám to chápat

    tak…“ Zvedl hlavu, zadíval se kamsi za Sybil a pokoušel

    se vnímat příběh děvčat Hardestyových z pohledu

    svých sester. „Přece mě nechtějí srovnávat

    s Robertem Hardestym.“

    Svým tónem dával jasně najevo, že je to nemyslitelná

    představa. Vrátil se pohledem k Sybil právě

    včas, aby zaznamenal, jak vyvalila oči.

    „No, jistěže ano, drahý. Ta souvislost je jasná.“

    Cítil, jak mu zpřísněla tvář. „Ne, to ne.“ Zarazil se

    a pak zavrčel: „Dobrý bože! Přece si nemůžou myslet–“

    Přerušil se a pohlédl k hlavním dveřím. Otevřely se

    a vpustily dovnitř jeho nevlastní sestry. Poslal pro ně,

    jakmile vrazil do přední haly. Na hradním nádvoří ho

    uvítal Gregson, místní šafář, se zprávou, že ty tři byly

    přistiženy, jak se po půlnoci kradou ze mlýna. Hned

    nato se zjistilo, že mlýn nefunguje.

    A přes nejlepší snahy mlynáře nefungoval dosud.

    Kvůli těm podivným událostem, které panství sužovaly

    posledních šest měsíců, zorganizovali Gervase

    a Gregson tajné sledování. A tři školačky, které

    právě vešly do pokoje, byly těmi posledními viníky,

    jaké by čekali.

    Průvod vedla nejstarší Belinda. Ve svých šestnácti

    letech už byla vyšší než Sybil a vypadalo to, že se

    muži budou za jejími lesklými světle hnědými vlasy

    a předlouhýma nohama otáčet. Ale pokud se dalo

    soudit podle výrazu v její srdíčkové tváři, manžel s ní

    jednou bude mít plné ruce práce. Ze všech pórů jí sálala

    vzpurnost a umíněnost, blýskaly se v jejích oříškových

    očích.

    Zastavila se za lenoškou a zvedla bradu. Čelila

    Gervaseovi a jeho tvrdému pohledu s tregarthskou

    tvrdohlavostí.

    Světlejší Annabel, dívka s téměř blond vlasy

    a modrýma očima se postavila vedle Belindy. Byl

    mezi nimi necelý rok a sotva palec výšky; Belinda si

    už začala vyčesávat vlasy nahoru, kdežto Annabel si

    klidně nechávala dlouhé světlé prameny padat na ramena

    jako romantický závoj.

    Gervase se podíval Annabel do očí a viděl stejnou

    pronikavou umíněnost jako u Belindy.

    Čím dál tím obezřetněji se přesunul pohledem ke

    třetí a nejmladší z té trojice, klesl očima k její sladké

    jemné tvářičce, stále ještě hodně dětské. Jane bylo

    sotva deset a odjakživa ho zbožňovala. Vlasy, stažené

    po stranách drobného obličejíčku, byly tmavší než

    u sester, spíše jako Gervaseovy, ale oči měla modré

    po Sybil.

    Jakmile Gervase uviděl ty obvykle nevinné zorničky,

    překvapilo ho pevné a rezolutní odhodlání, které

    z nich zářilo, ještě zdůrazněné sklonem bradičky.

    Udržoval bezvýraznou tvář, znovu si změřil ty zbývající

    dvě, celý zmatený. Proč se proboha tak změnily?

    Proč… proč mu přestaly věřit?

    Najednou pochopil, že zabloudil na půdu, která není

    tak pevná, jak si myslel. Musí postupovat opatrně.

    Kde začít?

    Schválně protahoval ticho, ale zatímco se Sybil

    ošívala, její dcery byly z tužšího těsta. Prostě jen čekaly,

    až promluví, a upíraly na něj pohled.

    „Zrovna jsem se doslechl od Gregsona, že jste vy

    tři byly včera v noci přistiženy, jak se kradete ze mlýna,

    protože jste ho poškodily. Mlýn je pořád mimo

    provoz a mlynář John si asi vyrve i těch pár vlasů,

    které mu zbývají. Přiznávám, ani se mi nechtělo věřit,

    že byste mohly být tak necitelné a schválně způsobit

    mlynáři a všem, kdo jsou na mlýně závislí, tak

    zbytečné potíže, a bez důvodu. Takže očekávám, že

    pro to, co jste provedly, máte nějaký znamenitý důvod,

    a doufám, že mi ho prozradíte, abych vás mohl

    omluvit v okolí.“…………………..

  • Autor: Laurens, Stephanie
    Překladatel: Chodilová, Dana
    Název: Víc než pokušení
    Původní název: Beyond Seduction
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-316-8
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 480
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 30.6.2010
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.