Žánry
Autoři
Série
Svéhlavá nevěsta (Série - Černá kobra - 1)
od V úvodním románu nového cyklu Černá kobra představuje autorka, oblíbená čtenáři právě pro své umění hodnověrně vykreslit výjimečné mužské postavy, jeho hlavní hrdiny. Čtyři v bitvách zocelené královy důstojníky, kteří necouvnou před žádným nebezpečím. Ti nyní musí čelit stejně neúprosnému nepříteli, jenž je znám pouze jako Černá kobra. A tak se setkávají, muž, který dokáže čelit nebezpečí bez mrknutí oka, odhodlaný sloužit své zemi a králi, a sebevědomá krasavice s temnou minulostí, jejímž osudem je stát se nezkrotnou nevěstou. Společně musí zdolat nelítostného nepřítele konfrontováni při tom s nezvyklými city skrývajícími se v jejich srdcích.
Úvod
Indie, 1822
24. března 1822
Centrála britské Východoindické společnosti, Kalkata, Indie
Nemohu ani vypovědět, jak je důležité, abychom
toho padoucha dostali.“ Francis Rawdon-
Hastings, markýz z Hastingsu a posledních devět
let generální guvernér Indie, přecházel těžkým krokem
za svým stolem.
Devět důstojníků, pohodlně usazených v elegantních
ratanových křeslech před tím masivním mahagonovým
kusem nábytku v guvernérově pracovně, zachovávalo
klid a mlčení. Těžký vlhký vzduch vířilo
jen Hastingsovo belhání.
Starý muž brunátněl, zatínal pěsti, svaly na ramenou
a pažích se mu napínaly. Plukovník Derek Delborough,
pro všechny známé Del, který seděl na konci
řady křesel, pozoroval rozčilení svého vrchního velitele
klidně a nevzrušeně. Hastings si dal pěkně načas,
než povolal plukovníka a jeho muže, své osobně jmenované
zvláštní důstojníky.
Bíle omítnutou stěnu za Hastingsem členila okna
zasazená v týkových rámech, stíněná širokým balkonem
a chráněná před rychle narůstajícím žárem oke-
nicemi. Mezi okny visel portrét krále, malovaný v době,
kdy byl ještě princem a miláčkem Evropy. Princ
regent z něj důstojně shlížel na tuto základnu anglického
bohatství a vlivu, přepychově zařízenou stolky
z růžového tropického dřeva a týkovými skříňkami,
vesměs složitě vyřezávanými a vykládanými. Leskly
se ve světle, které se linulo skrz okenice a odráželo se
od nesčetných mosazných ozdob.
Pokoj byl vzdušný, úzkostlivě čistý a exoticky vybavený.
Skrz svou praktičnost vydechoval nadčasový
klid, podobně jako sám indický subkontinent, jehož
velké části nyní Hastings vládl.
Na Hastingse ale to konejšivé prostředí neúčinkovalo,
dál se těžce belhal sem tam. „To plenění našich konvojů
nesmí pokračovat – ztrácíme tvář s každým uplynulým
dnem, s každým útokem, který mu projde.“
„Vyrozuměl jsem,“ protáhl Del se zosobněným klidem,
tak nápadným opakem Hastingsova napjatého tónu,
„že se činy Černé kobry už nějakou dobu stupňují.“
„Ano, sakra! A pobočka v Bombaji to nepovažovala
za nutné nahlásit, natož nějak reagovat. Rozhoupali
se teprve před několika měsíci a teď kňourají, že
jim situace přerůstá přes hlavu.“ Hastings se zastavil
u středu stolu, podrážděně prohrábl hraničku listin,
vytáhl několik papírů a posunul je po naleštěné desce.
„Tohle jsou poslední zprávy – jen abyste věděli, jaký
chaos na vás čeká.“
Čtyři muži, usazení po Delově pravici, se na plukovníka
podívali. Když přikývl, natáhli se a každý si
vzal jeden dokument. Opřeli se v křeslech a studovali
hlášení.
„Slyšel jsem,“ pokračoval Del, „že se kult Černé
kobry poprvé objevil v devatenáctém roce. Odehrálo
se ještě něco předtím, nebo to byl počátek?“
„Tehdy jsme se s ním setkali poprvé a místní
v Bombaji o něm dřív neslyšeli. Netušíme, jestli nečíhal
někde v pozadí – bůh ví, že těch tajných domorodých
kultů je dost a dost –, ale neobjevila se ani hlášení
od dřívějších maháradžů. K prvním akcím došlo
teprve v průběhu devatenáctého roku.“
„A nový kult napovídá příchod nového vůdce.“
„Jistě, a právě toho budete muset zlikvidovat. Anebo
natolik poškodit jeho síly,“ Hastings máchl k listinám,
které muži studovali, „tu lůzu, kterou využívá
k vraždění, plenění a drancování, aby se stáhl zpátky
pod kámen, zpod kterého se vyplazil.“
„Vraždění, plenění a drancování, to není zdaleka
všechno.“ Major Gareth Hamilton, jeden ze čtyř důstojníků
pod Delovým vedením, vzhlédl a hnědýma
očima se zabodl do Hastingse. „Tohle vypadá jako
úmyslné terorizování vesnic, jako by si je chtěl podrobit.
Na kult je to dost ctižádostivé – pokouší se chopit
moci, ne jen jako obvykle ždímat peníze a krást
zboží.“
„Chce lid ovládnout strachem.“ Kapitán Rafe Carstairs,
usazený o tři místa dále od Dela, stejně jako
Gareth odhodil přečtenou zprávu zpátky na stůl.
Rafeovy aristokratické rysy vyzařovaly odpor, dokonce
znechucení. Delovi to prozradilo, že zpráva, kterou
si Rafe právě přečetl, je vskutku hrozná.
Celá pětice, která seděla před Hastingsovým stolem,
zažila masakry, jaké by si většina lidí nedokázala
ani představit. Jejich skupina se v řadách kavalerie
pod vedením generála Henryho Pageta zúčastnila tažení
do Španělska, pak se ocitla v samém centru dění
u Waterloo a nato byla pověřena službou u Východoindické
společnosti. Působila tu pod Hastingsovým
vedením coby elitní skupina důstojníků, určená k ha-
šení nejhorších povstání a nepokojů, které v uplynulých
sedmi letech propukaly na subkontinentu.
Major Logan Monteith, usazený mezi Garethem
a Rafem, se ušklíbl, máchl opáleným zápěstím a odhodil
přečtenou zprávu k ostatním na stůl. „Oproti této
Černé kobře vypadá i krvežíznivá bohyně zkázy
Kálí jako civilizovaná dáma.“
Vedle Rafea se natáhl dopředu kapitán James Mac-
Farlane. Byl poslední a nejmladší z pětice a měl stále
ještě trochu chlapecký obličej, i když už oslavil devětadvacet
let. Opatrně položil svůj dokument k ostatním.
„V Bombaji netuší, kdo za tím stojí? Žádná stopa
– žádní komplici, žádná oblast, kde by kult sídlil?“
„Po více než pěti měsících aktivního pátrání nemá
Bombaj vůbec nic. Snad jen podezření, že si kult získal
některá maráthská knížátka a ta ho tajně podporují.“
Rafe si odfrkl. „Tohle by předvídal i blázen. Od té
doby, kdy jsme je v osmnáctém roce potlačili, touží
po boji – po jakémkoli boji, je jim to jedno.“
„Přesně tak,“ poznamenal Hastings kysele a jízlivě.
„Jak víte, v Bombaji je nyní guvernérem Ensworth.
Ve všech ostatních ohledech si vede dobře, ale je to
diplomat, ne voják, a dobrovolně přiznává, že mu ta
věc s Černou kobrou přerůstá přes hlavu.“ Hastings
přejel muže pohledem a spočinul na Delovi. „A tady
přichází řada na vás, pánové.“
„Pokud to dobře chápu,“ nadnesl Del, „tak se Ensworth
neurazí, když zasáhneme na jeho půdě.“
„Přesně naopak – uvítá vás s otevřenou náručí. Je
v koncích, pokouší se uklidnit obchodníky a současně
dodržet rozpočet z Londýna – není to lehké, když mu
vydrancují každý pátý konvoj.“ Hastings se odmlčel.
Ve tváři se mu na okamžik objevilo napětí z řízení té
rozsáhlé říše, kterou se Indie stala. Pak zaťal zuby
a pohlédl svým společníkům do očí. „Nemohu ani vyjádřit,
jak důležitá je tahle mise. Kult Černé kobry se
musí zastavit. Plenění a zvěrstva páchaná jeho jménem
dosáhla úrovně, která neohrožuje jen Východoindickou
společnost, ale i Anglii – co se týče obchodu
i samotného našeho postavení. A vy všichni jste tu
dost dlouho na to, abyste věděli, jak důležité je to postavení
pro trvalé zájmy naší země. A konečně,“ pokývl
hlavou ke zprávám na stole, „je třeba Černou
kobru zničit kvůli Indii a lidem ve vesnicích.“
„O tom není sporu.“ Rafe se zvedl ze své typické
líné polohy na židli a spolu s Delem a ostatními vstal.
Hastings po nich přejel pohledem. Stáli vyrovnáni
v uniformách před jeho stolem jako neochvějná rudá
zeď, bývalí členové královské gardy, zocelení dlouhými
roky bitev a velení. Všichni měli nad sto osmdesát centimetrů
a ve tvářích vyryté zkušenosti, dokonce i mladý
MacFarlane; v očích jim bylo znát, že se vyznají.
Hastingse potěšilo, co před sebou viděl. Pokývl.
„Vaším úkolem, pánové, je identifikovat a zajmout
vůdce kultu Černá kobra a přivést ho spravedlnosti.
Máte volnou ruku, co se týče prostředků a způsobů.
Je mi jedno, jak to provedete, pokud bude spravedlnosti
učiněno zadost. Jako obvykle můžete čerpat
z účtu Společnosti a využívat její jednotky, jak uznáte
za vhodné.“
Jako vždycky to byl Rafe, kdo společné myšlenky
převedl do slov: „Zmínil jste se o zničení hlavy toho
kultu.“ Mluvil lehce, se svým obvyklým šarmem, jako
by byl na čajovém dýchánku a hovořil o kroketu.
„V takových případech je to nejúčinnější metoda.
Máme tomu rozumět tak, že chcete, abychom stíhali
přímo vůdce – či snad máme hrát opatrně a pokoušet
se chránit konvoje, jak jen to bude možné?“…………….
Autor: | Laurens, Stephanie |
Překladatel: | Chodilová, Dana |
Série: | Černá kobra |
Pořadí v sérii: | 1. |
Název: | Svéhlavá nevěsta |
Původní název: | The Untamed Bride |
Žánr: | | Rozebráno - již nebude skladem |
ISBN: | 978-80-7384-382-3 |
Vazba: | vázaná |
Formát: | 120.00 x 195.00 mm |
Počet stran: | 384 |
Vydání: | 1. |
Datum vydání: | 6.4.2011 |