Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Síla vášně
(Série - Paprsky snů - 1)

od
Quick, Amanda
  • Potomci Nicholase Winterse a Sylvestera Jonese jsou poznamenáni pokusy vzešlými z fanatické rivality svých předků. Vládnou neobvyklými schopnostmi, avšak také trpí duševními poruchami. Jack Winters prožívá noční můry i výpadky paměti a věří, že je to jen počátek nastupujícího rodinného prokletí. Legenda praví, že mu může pomoci jen Spalující lampa, ale že ji nemůže nalézt bez pomoci ženy, která umí číst v její záři. Je přesvědčen, že takovou ženu objevil v Chloe Harperové, jejíž soukromá vyšetřování jsou překvapivě úspěšná. A Chloe skutečně nachází její stopu, ale jak se k lampě přibližují, energie v ní skrytá hrozí zničit jejich psychiku. Z trilogie Paprsky snů.

  • První díl trilogie Paprsky snů

     

     

    Z DENÍKŮ NICHOLASE WINTERSE, 14. DUBNA 1694…

    Již mi nezbývá mnoho života, ale své pomsty se dočkám,

    třebaže ne v tomto životě, ale někdy v budoucím čase a místě.

    Jsem si totiž jist, že v mé krvi kolují tři talenty a budou

    předávány mým potomkům.

    Všechny talenty jsou vykoupeny mou vlastní krví. Jsou

    tedy mocné a nezničitelné.

    První talent naplňuje mysl rostoucí vlnou nepokoje, který

    nemohou utišit nekonečné hodiny v laboratoři ani silný

    alkohol či elixír z vlčího máku.

    Druhý talent doprovázejí temné sny a strašlivé představy.

    Třetí talent je nejmocnější a nejnebezpečnější. Pokud

    vhodná osoba neotočí v zámku klíčem správně, tato poslední

    paranormální schopnost bude mít zničující následky, nejprve

    přivodí ztrátu zdravého rozumu a pak smrt.

    S třetí a nejmocnější schopností je spojeno vážné riziko.

    Mí potomci, kteří přežijí, musí najít Spalující lampu a ženu,

    jež dokáže pracovat se světelnou energií paprsků snů. Jedině

    ona dokáže otočit klíčem v zámku a otevřít dveře k tomuto

    poslednímu talentu. Pouze taková žena dokáže zastavit

    či odvrátit přeměnu, která již započala.

    Vězte však, že takové ženy mohou být proradné. Teď to

    již vím a zaplatil jsem za to nejvyšší cenu.

    Z DENÍKŮ NICHOLASE WINTERSE, 17. DUBNA 1694…

    Jsem hotov. Mé poslední a největší dílo, Půlnoční krystal,

    je dokončeno. Vložil jsem ho do lampy spolu s dalšími krystaly.

    Je to ten nejúchvatnější kámen, jaký byl kdy stvořen.

    Uložil jsem do něho obrovské síly, ale ani já, který jsem ho

    stvořil, si nedovedu představit, jakými silami asi oplývá,

    ani nevím, jak jeho světlo uvolnit. Toto odhalení zůstane na

    některém z dědiců mé krve.

    Jedním jsem si však naprosto jist: Ten, kdo ovládá světlo

    Půlnočního krystalu, bude prostředníkem mé pomsty. Vnukl

    jsem totiž do kamene parapsychologický příkaz silnější

    než jakákoli kouzla a čáry. Záření z tohoto krystalu přinutí

    muže, jenž jeho sílu ovládne, zničit následovníka Sylvestera

    Jonese.

    Pomsta bude nakonec patřit mně.

     

     

     PROLOG

    OKOLÍ CAPITOL HILLU, SEATTLE

    Cesta dva bloky z autobusové zastávky do bytu na Broadwayi

    byla v noci strašlivým zážitkem. Váhavě tedy opustila

    maličký ostrůvek světla, jež vrhala pouliční lampa, a vydala

    se na nebezpečnou cestu do tmy. Alespoň že přestalo

    pršet. Pevně přitiskla kabelku k boku a rozložila v ruce klíče

    tak, jak se to naučila při dvouhodinovém kurzu sebeobrany,

    kterou nemocnice svým zaměstnancům nabízela. Maličké zubaté

    kousky kovu jí vyčnívaly mezi prsty jako drápy.

    Nikdy jsem neměla s tou noční směnou souhlasit, pomyslela

    si. Příplatek navíc byl však příliš lákavý, než aby dokázala

    odolat. Za šest měsíců si ušetří tolik peněz, aby si koupila

    nějaké ojeté auto. A osamělé pozdní cesty na autobus

    tak skončí.

    Do bytu jí chyběl ještě blok a půl, když za sebou zaslechla

    něčí kroky. Jako by se jí zastavilo srdce. Vzepřela se

    svým instinktům a přinutila se otočit a podívat se za sebe.

    Z opuštěného parkoviště vyšel nějaký muž. Na pár vteřin

    světlo ozářilo jeho oholenou hlavu. Postavu měl jako nějaký

    kulturista používající steroidy. Trošku se uvolnila. Neznala

    ho, ale věděla, kam míří.

    Svalnatý muž zmizel za skleněnými dveřmi tělocvičny.

    Drobný neonový štítek oznamoval, že je otevřená čtyřiadvacet

    hodin denně. Bylo to jediné zařízení v ulici, jež bylo stále

    osvětlené. Knihkupectví, se svými výlohami plnými okultních

    publikací, obchod s gothskými šperky, zastavárna, maličký

    kadeřnický salon i banka byly už celé hodiny zavřené.

    Tělocvična zrovna nepatřila mezi luxusní fitness kluby,

    které přitahovaly jógychtivé davy, častými návštěvníky zde

    byli hlavně nadšení kulturisté. Svalnatí chlapíci, již do budovy

    vcházeli a vycházeli, vůbec netušili, že je občas považuje

    za své strážné anděly. Kdyby se jí cestou domů někdy

    něco stalo, její jediná naděje spočívala v tom, že někdo

    v tělocvičně uslyší křik a přijde jí na pomoc.

    Už byla skoro na křižovatce, když zachytila pohyb stínu

    ve dveřích na druhé straně silnice. Čekal tam nějaký muž.

    Sledoval ji? Způsob, jakým se pohnul, jí napověděl, že nepatří

    k jednomu z těch mužů z tělocvičny. Nebyl nabušený

    steroidy a svaly neměl vypracované cvičením s činkami.

    Místo toho se kolem něho vznášela neživoucí, uhlazená, téměř

    predátorská atmosféra.

    Pulz, který jí už tak zběsile uháněl, začal tlouct na poplach,

    když se jí v těle zapnuly pradávné instinkty pudu

    sebezáchovy. Přeběhl jí mráz po zádech. Nutkání utéct ji

    téměř přemohlo, ale nemohla popadnout dech. V každém

    případě neměla šanci, že tomu muži dokáže utéct. Jediným

    útočištěm mohla být tělocvična, avšak temná postava na

    druhé straně ulice stála mezi ní a vchodem. Možná by měla

    zkusit křičet. Co když má ale jen příliš bujnou fantazii? Nezdálo

    se, že by si jí muž na druhé straně všímal. Soustředěně

    pozoroval vchod do tělocvičny.

    Ztuhla, neschopná se rozhodnout. Sledovala postavu naproti

    s výrazem malého vyděšeného králíčka zhypnotizovaného

    přibližujícím se hadem.

    Vraha, který se vynořil ze stínů za ní, vůbec neslyšela.

    Upocená mužská ruka se jí přilepila na ústa. Ke krku se jí

    přitiskla ostrá čepel. Zaslechla úder kovu o chodník a uvědomila

    si, že právě upustila svou jedinou zbraň, klíče.

    „Buď zticha, nebo seš na místě mrtvá,“ zamumlal jí chraplavý

    hlas do ucha. „Byla by škoda, kdybysme si spolu nemohli

    trochu zaskotačit.“

    Tak jako tak zemře, pomyslela si. Neměla co ztratit.

    Upustila kabelku a pokusila se ho ze sebe setřást, ale marně.

    Muž ji svíral paží kolem krku. Táhl ji za sebou do uličky,

    až se dusila. Zvedla ruku a pokusila se mu zatnout nehty

    do hřbetu ruky. Možná, že tuhle noc nepřežije, ale může

    aspoň pro policii posbírat trochu DNA tohohle zatraceného

    bastarda.

    „Varoval jsem tě, ty jedna běhno. Teď už mi neutečeš a já

    si s tebou pěkně užiju. Budeš ještě žadonit o slitování.“

    Nemohla dýchat a kvůli ruce svírající jí ústa nemohla ani

    křičet. Když si jenom pomyslela, že nouzový plán spočíval

    vždycky v tom, že začne křičet, aby jí někdo z tělocvičny

    přišel na pomoc.

    Ulička se topila ve tmě, ale jako by ji obklopoval ještě jiný

    druh temnoty. S trochou štěstí ji paže svírající kolem krku

    udusí, než na ni použije svůj nůž, pomyslela si. Pracovala

    v Harborview, v centru pro lidi, kteří utrpěli nějaký nervový

    otřes. Věděla, co nože dovedou.

    U vstupu do uličky se vynořila něčí postava, osvětlená

    matným pouličním světlem. Věděla, že je to ten muž, kterého

    viděla ve vchodu na druhé straně ulice. Že by dva vrahové

    pracující spolu? Panika a zoufalství jí zaplavovaly mysl,

    takže se podivovala, jestli nemá halucinace.

    „Okamžitě ji pusť,“ zavrčel muž plížící se k nim uličkou.

    Jeho hlas sliboval smrt stejně jako nůž u jejího krku.

    Její únosce se zastavil. „Jdi mi z cesty, nebo ji podříznu.

    Přísahám, že to udělám.“

    „Pozdě.“ Cizinec postoupil dopředu. Nespěchal, ale v jeho

    postoji bylo cosi smrtícího a nesmiřitelného, pohyboval

    se jako predátor, který ví, že mu kořist nemůže uprchnout.

    „Už jsi mrtvý.“

    Pak něco ucítila, něco, co nedovedla vysvětlit. Jako by se

    ocitla uprostřed elektrické bouře. Smysly jí zaplavily vlny

    energie.

    „Ne,“ křičel její únosce. „Je moje.“

    A pak se rozeřval, děs a hrůza se mísily v nervy drásajícím

    řevu.

    „Jdi ode mě,“ křičel.

    Najednou ji pustil a ona ztratila rovnováhu a padala. Se

    zaduněním přistála na vlhké dlažbě. Muž s nožem vrávoral

    zpátky a opřel se o zeď uličky.

    Drtící energie zmizela stejně rychle a tajemně, jako se

    objevila.

    Vrah se odtrhl od zdi, jako by ho propustili ze svěrací

    kazajky.

    „Ne,“ sykl, v tom jediném slově vibrovalo šílenství a zuřivost

    zároveň.

    Vrhl se k druhému muži. Na noži, který stále svíral, se

    zatřpytilo světlo.

    Uličkou zaburácela další těžká vlna energie.

    Vrah se znovu rozeřval, pronikavým, ostrým jekotem,

    který s omračující neočekávaností skončil. Upustil nůž, popadl

    se za srdce a zhroutil se na chodník.

    Temná postava se chvíli vznášela nad mrtvým tělem. Viděla,

    jak se sklonil, a uvědomila si, že kontroluje jeho pulz.

    Věděla, že žádný nenajde. Smrt poznala na první pohled.

    Muž se narovnal a otočil se k ní. Strachy se nedokázala

    ani pohnout. Na jeho obličeji bylo něco podivného. Byla

    příliš velká tma, takže nedokázala rozeznat jeho rysy, ale

    pomyslela si, že v místech, kde by měly být oči, snad vidí

    jen plápolající energii.

    Zaplavila ji další vlna paniky a přinesla s sebou čerstvou

    dávku adrenalinu. Vyhrabala se na nohy a rozběhla se po

    silnici, a přitom dobře věděla, že nemá žádnou šanci. Tvor

    s planoucíma očima by ji mohl srazit stejně snadno jako

    vraha s nožem.

    Netvor ji však nepronásledoval. Když uběhla jeden blok,

    konečně se zastavila, aby popadla dech. Jakmile se ohlédla,

    neviděla nic. Ulice byla prázdná.

    Vždycky doufala, že kdyby se cestou domů stalo to nejhorší,

    pomůže jí některý z mužů z tělocvičny. Život jí však

    nakonec zachránil jakýsi hrůzu vzbuzující démon………………

  • Autor: Quick, Amanda
    Překladatel: Čermáková, Daniela
    Série: Paprsky snů
    Pořadí v sérii: 1.
    Název: Síla vášně
    Původní název: Fired Up
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-322-9
    Vazba: vázaná
    Formát:125.00 x 200.00 mm
    Počet stran: 328
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 1.9.2010
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.