Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Pán z hranice

od
Small, Bertrice
  • Cicely Bowenová, dcera hraběte z Leightonu, musí odejít z domu. V exilu se seznámí s královou sestřenicí Joan Beaufortovou, a když se Joan provdá za skotského krále Jakuba I., doprovází ji na sever. Na skotském dvoře se kolem Cicely začnou točit dva skotští pánové, elegantní Andrew Gordon z Fairlee a hrubián z hranice, Ian Douglas z Glengormu. Ten Cicely unese právě když se Andrew chystá požádat ji o ruku. Královna požaduje návrat své přítelkyně a rozhněvaný Gordon hrozí obrátit celé pohraničí naruby. Avšak pán z hranice se jen tak nedá zkrotit, ovšem stejně tak srdce jeho dámy.

  • Kapitola 1

    Jeho bastarda vychovávat nebudu, tatínku,“ nesmlouvavě

    tvrdým hlasem prohlásila Luciana Maria Pietro d’Angelo,

    drobná, hezoučká sedmnáctiletá dívčina s jantarovou pletí

    a dlouhými hustými vlasy barvy temné noční oblohy, neozářené

    jedinou hvězdou. Bohatství vlasů spoutávala zlatá síťka.

    Luciana měla dokonale oválný obličej s rovným, nepříliš

    dlouhým nosem, rozkošnými ústy a půvabným obočím klenoucím

    se nad kaštanově hnědýma očima.

    „Paní, nepoužívejte tak hrubé výrazy,“ ozvala se nervózně

    její starší společnice. „Nehodí se k hraběnce, kterou se máte

    stát.“

    „Ale toho jeho bastarda stejně vychovávat nebudu!“ Mladá

    žena si na potvrzení svých slov zlostně dupla malou nožkou

    v koženém střevíčku. Elegantními prstíky jedné ruky

    zlostně škubla sukní svých šatů z červeného hedvábného damašku.

    Fiore mia,“ promluvil chlácholivě pan Pietro d’Angelo,

    „jelikož tu není tvá drahá maminka, aby tě naučila dobrým

    mravům a tomu, jak se má manželka chovat k manželovi,

    musím se toho úkolu ujmout sám. Od manželky se vyžaduje,

    aby dělala to, co od ní manžel žádá, byť se jí to pranic nelíbí.

    Hrabě z Leightonu ti prokazuje čest tím, že ti dá své jméno

    a titul, Luciano.“

    „Hrabě si nepřeje nic jiného, než dostat bohatou ženu, díky

    níž rozmnoží své bohatství a která mu porodí mužského

    dědice,“ odsekla. „Máte mě za hlupačku, otče, která neví,

    proč právě tenhle muž požádal o mou ruku? Existuje spousta

    jiných, co by mě chtěli,“ chvástala se.

    Ne ve Florencii,“ připomněl jí otec štiplavě.

    Zrudla, a brunátná barva její jinak delikátní pleti nijak neprospěla

    „Vím o těch druhých, co by tě byli tady chtěli, fiore mia,“

    pokračoval otec, „ale Robert Bowen, třebaže to není žádný

    boháč, pochází ze starého rodu, a navíc je to čestný muž, což

    považuji za nejdůležitější. Bude si tě vážit, cara, a zacházet

    s tebou, jak se sluší na čestného muže. Myslíš, že bych tě dal

    jen tak někomu? Záhy se musím vrátit domů, proto chci mít

    jistotu, že tě zanechávám v bezpečných rukou.“

    Hlavně daleko od Florencie, dodal v duchu. Pak možná neskončíš

    jako tvá ubohá matka. Jeho dcera se tolik podobala

    zemřelé manželce – a přitom byla úplně jiná. Carolina bývala

    krásná a bystrá, ale postrádala intelekt jejich dcery. Zachrání

    Lucianu její inteligence? Modlil se, aby tomu tak bylo.

    „Vaši volbu nezpochybňuju, tatínku,“ ozvala se teď mírnějším

    tónem. „Ale tenhle Angličan potřebuje mé věno víc

    než já potřebuju jeho. Vím, že je to obezřetný člověk, který

    nepromrhá bohatství, které mu přinesu.“

    „A ty mu poradíš, jak část těch peněz investovat, takže jeho

    bohatství může vzrůstat, má chytrá dceruško,“ usmál se.

    „Budu ho k tomu podněcovat. Nesmí riskovat v případech,

    kdy by neměl, ale je třeba, abyste ho ujistil, že mu můžu

    vždycky dobře poradit, třebaže jsem jen žena,“ prohlásila

    s úsměvem.

    „Kéž by tvoji bratři měli tvé obchodní nadání a tvůj bystrozrak,

    fiore mia!“ povzdechl si Pietro d’Angelo. „Jaká

    mohla být z tebe obchodnice! A Florencie z toho mohla zbohatnout.

    Spolehni se, že tvému muži povím, aby ti v těchto

    věcech naslouchal a řídil se tvými radami.“ Ale co mu můžu

    prozradit o křehkých citech tvé matky, kam až může sahat

    moje upřímnost? říkal si v duchu.

    Do síně vešel sluha, aby ohlásil příchod hraběte z Leightonu.

    „Okamžitě ho uveďte!“ nařídil pán domu. „Nenechte jeho

    lordstvo čekat, Paolo.“ Otočil se k oběma ženám. „Jdi s paní

    Clarou, Luciano. Vypadněte odtud. Presto! Presto!

    „Pamatujte, otče. Jeho bastarda vychovávat nebudu!“ připomněla

    mu dcera už na odchodu.

    Ale ačkoli paní Clara chtěla odvést svou chráněnku ze síně,

    Luciana si postavila hlavu, že nepůjde. Tajně se schovala

    za vyřezávaný paraván na konci síně, odkud mohla pozorovat

    a vyslechnout, co se bude dít.

    „Je docela hezký,“ pošeptala Claře, když Robert Bowen,

    hrabě z Leightonu, vstoupil a kráčel k jejímu otci, jemuž

    složil elegantní poklonu. „A není ani příliš starý, ani moc

    mladý. Ještě se mnou může mít děti.“ Její hnědé oči tiše

    obdivovaly mužovu pružnou postavu. Jeho kabát z tmavomodrého

    sametu nesl jisté známky opotřebování, ale Lucianu

    potěšil pohled na rukávy – sice mírně ošoupané –

    přesto lemované modrým hedvábným brokátem. Tenhle

    člověk měl očividně vkus, ale chyběly mu prostředky k jeho

    uplatnění.

    „Jestli váš otec rozhodl, že se za něj provdáte, je úplně

    jedno, je-li starý nebo třeba hrbatý. Musíte udělat, co vám

    nařídí,“ prohlásila společnice Clara upjatě.

    „Zmlkni, ty stará sůvo!“ vybuchla Luciana. „Chci slyšet,

    o čem se ti dva baví.“ Předklonila se a dychtivě naslouchala.

    Pan Pietro d’Angelo přivítal hosta, nabídl mu židli a dal

    pokyn sloužícím, aby přinesli víno a zákusky. „A teď,“

    začal, jakmile se oba posadili, „dokončíme naše ujednání

    ohledně vašeho sňatku s mou dcerou, pane. Je tu ještě jeden

    nebo dva malé detaily, které je třeba domluvit. Stačí vám Lucianino

    věno?“

    „Je víc než velkorysé, pane Pietro d’Angelo,“ uznal Robert

    Bowen. „Jaké malé detaily máte na mysli?“ V modrých

    očích hraběte se objevilo slabé znepokojení, že může jít

    o nějakou změnu na poslední chvíli, neboť smlouva už byla

    v podstatě hotová.

    „Opravdu se jedná jen o maličkost,“ ujistil ho italský obchodník,

    jemuž neušel stín podezření v očích jeho společníka.

    „Luciana je řádně vychovaná panna s delikátním útlocitem

    pravé florentské dámy,“ vyhrkl trochu nervózně.

    Zatraceně! Ta holka ho přivedla do nezáviděníhodné pozice,

    ale znal svou dceru až příliš dobře, než aby se s ní na tohle

    téma nějak dohadoval. Nemělo to smysl. Radši bude teď čelit

    hraběti, který je rozumný muž a pochopí to. Ale kdyby ne,

    bude natolik zoufalý, aby souhlasil? „Slyšel jsem, že vaše dítě

    je vám stejně drahé, jako je Luciana mně. Ale moje dcera

    je mladá a romantická. Vyžaduje veškerou vaši pozornost –

    jako ostatně každá nevěsta. Chce vám porodit dědice, a nedokáže

    se oprostit od žárlivosti na dítě jiné ženy.“ Odmlčel

    se a s nadějí v očích vzhlédl k hraběti.

    Roberta Bowena zaplavil náhlý vztek. Ale vzápětí si připomněl,

    že dívčino tučné věno pomůže opravit jeho prastaré

    rodinné sídlo, které velice zchátralo za léta, kdy

    předchozí majitelé utratili všechny skrovné, horko těžko

    získané příjmy panství za křížové výpravy – a tak nechal

    rozum převládnout nad pýchou. Jeho předci se na rozdíl

    od jiných rytířů nevrátili z Východu s plnými náručemi

    pokladů. Vrátili se zranění, kromě svých rodin nikomu nepotřební.

    Nebo se vůbec nevrátili – a zanechali po sobě

    vdovy a sirotky, kteří zůstali na Leighton Hall. Robert Bowen,

    současný a možná poslední hrabě z Leightonu, se teď

    musí oženit s dcerou bohatého florentského obchodníka,

    aby dal do pořádku dům, obnovil rodinné jmění – a zplodil

    syny. S tou dívkou by se musel oženit, i kdyby to byla nějaká

    bezzubá idiotka.

    Zhluboka se nadechl. „Moje dcera, pane Pietro d’Angelo,

    není levoboček. Jelikož jsem měl před svatbou s její matkou,

    která tragicky zemřela při porodu, než jsme mohli formálně

    uzavřít sňatek, požádal jsem, aby byla Cicely přiznána práva

    mé právoplatné dcery. A její legitimitu potvrdila jak církev,

    tak anglické civilní právo. Když jí byly tři roky, obdržel jsem

    z Říma dokumenty potvrzující její narození coby mé zákonité

    dcery. A anglický zákon schválil mou žádost ještě před

    dovršením prvního roku jejího života. Lady Cicely Bowenová

    není nemanželské dítě.“

    Dio mio! Musel něco říct k ospravedlnění tvrdohlavosti

    své dcery. Ztišil hlas, aby ho nikdo jiný v místnosti neslyšel,

    a naklonil se blíž k hraběti. „Pane, prosím, pochopte. Má zesnulá

    manželka Carolina byla velice jemná žena, nesmírně

    útlocitná,“ začal ve snaze nalézt v angličtině správná slova

    k vysvětlení toho, co chtěl svému hostu sdělit. „Když ji něco

    rozčililo, střídaly se u ní nálady. V hlubokém zoufalství proplakala

    celé hodiny, než zcela umdlela, a pak naprosto vyčerpaná

    zůstávala celé dny v posteli. Nebo – což bylo horší –

    upadala do nepříčetné zuřivosti, kterou nebylo snadné utlumit.

    Připomínala obrovskou bouři, která se musela nakonec

    vybít a rozplynout v moři. Tohle všechno jsem jí toleroval,

    protože mi byla dobrou ženou. Naše dcera se svou inteligencí

    rozené obchodnice podědila matčinu senzitivní povahu.

    Obávám se, že ji nedokáže změnit.“

    Tak! A je to! Se zatajeným dechem očekával Bowenovu

    reakci. Rozhodne se zrušit manželskou smlouvu? Nebo Robert

    Bowen radši přehlédne slabost charakteru jeho dcery

    kvůli vlastním potřebám? Florentský obchodník se sázel, že

    hrabě zvolí to druhé. Odpověď hraběte ho uklidnila.

    „Co se týče Lucianiných příliš křehkých citů a proměnlivých

    nálad, budu je snášet, pokud se vynasnaží je překonat.

    A s vaší dcerou se dohodnu na kompromisu, pane Pietro

    d’Angelo. Cicely a její chůvu Orvu ubytuji v domku na

    vzdáleném konci svých zahrad. Luciana se pak s ní může seznámit.

    Oblíbí si ji, protože Cicely je roztomilá dívenka. Až

    ten čas nastane, mé dítě se vrátí do hlavního domu,“ uzavřel

    hrabě.

    „To považuji za rozumné ujednání,“ přikývl souhlasně

    Ital. Pak si náhle uvědomil, co z řeči hraběte vlastně vyplynulo:

    na tomhle řešení jeho tolerance končí. Ale Pietro d’Angelo

    měl aspoň čisté svědomí. Prozradil slabost své dcery.

    Hrabě se nemusel dozvědět, že jeho manželka Carolina spáchala

    sebevraždu. Pravdu o odchodu ze života Caroliny Pietro

    d’Angelo znal pouze on a Clara. Knězi řekli, že Carolina

    byla náměsíčná a spadla z balkonu své ložnice. Církev nepotřebovala

    vědět, že Carolina si ve chvíli slabosti obstarala

    milence, a když zjistila, že je incinta, radši si vzala život, než

    by pošpinila pověst svého manžela a jejich rodiny. Pietro

    d’Angelo se nikdy nedozvěděl totožnost muže, který svedl

    jeho ženu – nebo jehož svedla ona. Nikdy se nevynořily žádné

    pomluvy.

    Luciana, skrytá za zástěnou, uslyšela poslední slova pronesená

    mezi jejím otcem a hrabětem. Vztekle sykla, ale pak

    se snažila potlačit zlost. Jakmile se stane ženou Roberta Bowena,

    vybuduje si v jeho životě pevnější postavení. Aspoň že

    se jí ten jeho spratek nebude motat pod nohama.

    „Váš budoucí manžel je opravdový chlap,“ zasmála se tiše

    paní Clara. „Toho si neomotáte kolem prstu jako svého otce

    a bratry.“

    „Ale jo, omotám,“ prohlásila nelítostně budoucí hraběnka.

    Nebyla snad mladá a krásná? A nebude hrabě chtít svou

    nevěstu potěšit? Udělá všechno, co od něj bude požadovat.

    Muži jí nikdy nic neodmítli. Omotá si ho kolem prstu a on

    se stane jejím otrokem! …………………………………….

  • Autor: Small, Bertrice
    Překladatel: Lexová, Věnceslava
    Název: Pán z hranice
    Původní název: The Border Lord and the Lady
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-302-1
    Vazba: vázaná
    Formát:125.00 x 200.00 mm
    Počet stran: 384
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 19.5.2010
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.