Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Milenec jen můj
(Série - Bratrstvo černé dýky - 8)

od
Ward, J. R.
  • Upírské Bratrstvo černé dýky se rozrůstá o dalšího bojovníka. John Matthew musel urazit dlouhou cestu, než byl nalezen mezi lidmi, kteří nepoznali jeho upírskou podstatu, stejně jako si jí nebyl vědom on sám. Nikdo však nezná ani jeho minulost, ani jeho pravou identitu. Osobní msta zavede Johna do nejzuřivějších bojů. A když se jeho spolubojovnice Xhexania ocitne v ohrožení, vkládá do jejího osvobození celé srdce. Xhex, kterou John přitahuje, však nechce podlehnout citům, protože právě ztratila milence, ale osud ukáže, je jejich spojení nevyhnutelné.

  • Osmý díl

    románového cyklu

    BRATRSTVO ČERNÉ DÝKY

     

    Prolog

    Bloodletterův vojenský tábor,

    Stará země, 1644…

    Litoval, že nemá víc času.

    Ačkoliv, po pravdě řečeno, co by se tím změnilo?

    Čas má význam, jen když se s ním dá něco udělat, a on

    už tady udělal, co mohl.

    Darius, přijatý syn Tehrrorův, zapuzený syn Marklonův,

    seděl na udusané hlíně s otevřeným deníkem na

    kolenou, před sebou svíčku z včelího vosku. Jako osvětlení

    mu sloužil všeho všudy jen malý plamínek, který se

    zmítal v průvanu, a namísto pokoje měl zadní kout jeskyně.

    Jeho oděv byl zhotoven z hrubé kůže vhodné do

    boje, a stejně účelné byly i jeho holínky.

    V chřípí se mu mísil pach mužského potu a čpavý odér

    hlíny s nasládlým hnilobným puchem krve bezduchých.

    Každým nadechnutím jako by ten puch sílil.

    Listoval pergamenovými stránkami a vracel se nazpátek

    v čase, procházel pozpátku den za dnem, až už

    nebyl ve vojenském táboře.

    Toužil po „domově“ takřka fyzicky a bolestně, jeho

    pobyt v tomto táboře byl spíš jako amputace než přesídlení.

    Vyrůstal na hradě, kde elegance a půvab byly přímo

    podstatou života. Mezi bytelnými hradbami, které

    ochraňovaly jeho rodinu před lidmi stejně jako před

    bezduchými, byla každá noc vlahá a provoněná růžemi,

    jako by byl věčně červen měsíce a léta plynuly

    lehce a snadno. Padesát místností, jimiž často putoval,

    bylo zařízeno saténem a hedvábím, nábytkem zhotoveným

    z vzácných dřev, a na zemi nebylo rákosí, nýbrž

    tkané koberce. Ve zlacených rámech zářily olejomalby

    a mramorové sochy zaujímaly důstojné pózy; bylo to

    platinové osazení pro diamantový život.

    A tak by nikdy nikoho nenapadlo, že se kdy ocitne

    tam, kde je teď: v základech onoho života však byla

    smrtící slabost.

    Dokud matčino srdce bilo, dávalo mu to právo pobývat

    pod střechou hradu a nablízku řečeného milovaného

    srdce. A když se ten milující, životně důležitý orgán

    v jejích prsou zastavil, Darius neztratil jen svou rodnou

    mahmen, ale také jediný domov, který kdy poznal.

    Otčím ho vyhnal a poslal sem; dlouho skrývané nepřátelství

    se tak projevilo a stalo se skutkem.

    Nebyl čas oplakávat matku. Nebyl čas dumat nad nenadálou

    a nepochopitelnou nenávistí muže, který mu byl

    víceméně otcem. Nebyl čas tesknit po identitě, kterou by

    měl jako muž dobrého původu v řadách glymery.

    Pohodili ho u vstupu do této jeskyně jako člověka,

    který podlehl moru. A boje začaly ještě dřív, než vůbec

    spatřil nějakého bezduchého nebo se začal učit válčit

    proti zabijákům. Během první noci a dne byl v útrobách

    tohoto tábora napadán ostatními cvičenci, kteří

    považovali jeho krásné šatstvo směl si s sebou vzít

    jen to, co měl na sobě za důkaz, že je slabý ve zbrani.

    Překvapil během těch temných hodin nejen je, ale

    i sebe.

    Tehdy se poučil stejně jako oni, že ačkoliv ho vychovával

    aristokrat, obsahuje Dariova krev složky válečníka.

    A to nejen vojáka. Nikoli, bratra. Aniž by se tomu

    muselo učit, jeho tělo vědělo, co má dělat, a reagovalo

    na fyzickou agresi mrazivým činem. I když v duchu bojoval

    s brutalitou svých skutků, jeho ruce a nohy a tesáky

    přesně věděly, jaké úsilí musí vynaložit.

    Měl v sobě ještě nějakou jinou stránku, neznámou,

    nepoznanou… která jaksi byla více „on“ než ten odraz,

    jenž tak dlouho pozoroval v olovnatém skle zrcadla.

    Časem se v boji ještě víc zdokonalil… a méně se

    děsil sám sebe. Po pravdě, nemohl se ubírat jinou cestou:

    sémě jeho pravého otce a otcova otce a dědova

    zploditele rozhodlo o podobě jeho kůže a kostí a svalů,

    čistě válečnický rodokmen ho proměnil v mocnou

    sílu.

    A zlého, smrtelně nebezpečného protivníka.

    Upřímně řečeno, velice ho znepokojovalo, že má tuhle

    druhou identitu. Bylo to, jako by vrhal dva stíny na

    zem, po které kráčí, jako by tam, kde stanul, byly dva

    samostatné světelné zdroje, osvětlující jeho tělo. A přesto

    ačkoliv tak ohavné, násilné chování odporovalo

    zjemnělosti, v níž byl vychován věděl, že je to součást

    vyššího cíle, jemuž byl předurčen sloužit. A zachraňovalo

    ho to zas a znova… před těmi, kdo se mu snažili

    ublížit uvnitř tábora, i před tím, kdo jako by je chtěl

    všechny vidět mrtvé. Vskutku, Bloodletter byl údajně

    jejich whardem, ale počínal si spíš jako nepřítel, i když

    je učil, jak to chodí v boji.

    Anebo to byl možná právě účel. Válka byla ošklivá ze

    všech stran, ať už šlo o přípravu, nebo účast v ní.

    Bloodletterovo učení bylo surové a jeho sadistická

    nařízení vyžadovala činy, na nichž se Darius nechtěl

    podílet. Věru, Darius byl vždycky vítězem v soubojích

    mezi cvičenci… ale nezúčastňoval se znásilňování, jež

    bylo trestem poražených. Byl jediný, jehož odmítnutí

    ostatní ctili. Jednou se Bloodletter pokusil překonat jeho

    vzdor, a když ho Darius málem zabil, už se k němu

    nikdy nepřiblížil.

    Dariovy poražené, mezi něž se řadil celý tábor, trestali

    ostatní a během těchto chvilek, kdy byl zbytek

    tábora zaměstnán pozoruhodnou podívanou, nalézal

    nejčastěji útočiště a samotu u svého deníku. Právě teď

    nedokázal ani pohlédnout směrem k hlavnímu ohništi,

    neboť tam probíhala jedna z takových kratochvílí.

    Vadilo mu, co znovu způsobil… jenže neměl na vybranou.

    Musel se cvičit, musel bojovat a musel vyhrávat.

    A celkový výsledek této rovnice určovaly Bloodletterovy

    zákony.

    Od ohniště se neslo funění a jásot smilného chtíče

    a opovržení.

    Srdce ho při těch zvucích velmi bolelo, až zavřel oči.

    Ten, kdo v současnosti vykonával trest místo Daria,

    byl jeden ničema ze stejného těsta jako Bloodletter.

    Často nastupoval jako náhradník, protože ho bavilo

    působit bolest a ponížení stejně jako dosahovat pohlavního

    vybití.

    Ale možná už skončí. Aspoň pro Daria.

    Tato noc bude jeho zkouškou v poli. Po ročním výcviku

    vyjde nejen s válečníky, ale i s bratry. Byla to vzácná

    pocta a známka, že válka s Vyhlazovací společností

    zuří jako vždy. Dariovy vrozené schopnosti

    nezůstaly nepovšimnuty a Wrath, Udatný král, nařídil,

    aby ho odvedli z tábora a nadále jeho schopnosti rozvíjeli

    ti nejlepší bojovníci, jaké upíří rasa má.

    Bratrstvo černé dýky.

    Všechno to však může skončit nezdarem. Jestliže se

    této noci prokáže, že je schopen výlučně výcviku a soupeření

    s ostatními svými vrstevníky, pak ho zaženou

    zpátky do této jeskyně, aby tu pokračoval v „učení“

    podle Bloodletterových představ.

    Bratři už ho nikdy nevyzkouší, bude odsouzen k tomu,

    sloužit jako voják.

    U Bratrstva měl každý jen jedinou šanci a zkouška

    tohoto měsíčného předvečera se netýkala bojových stylů

    nebo práce se zbraní. Byla to zkouška srdce. Dokáže

    pohlédnout do bledých očí nepřítele a cítit jeho sladký

    pach a zachovat si chladnou hlavu, zatímco jeho tělo

    bojuje s těmi zabijáky…

    Darius zvedl oči od slov, která zaznamenal na pergamen

    kdysi dávno, v jiném životě. V nejvnitřnějším vstupu

    do jeskyně stála čtyřčlenná skupina mužů, vysokých,

    ramenatých, ozbrojených až po zuby.

    Členové Bratrstva.

    Znal tohle kvarteto podle jména: Ahgony, Throe,

    Murgder, Tohrture.

    Darius zavřel deník, vsunul ho do skalní štěrbiny

    a olízl si řez na zápěstí, který si předtím udělal, aby měl

    „inkoust“. Brk na psaní, jenž si zhotovil z ocasního péra

    bažanta, dlouho nevydrží a on nevěděl, zda se sem

    vůbec vrátí, aby ho použil, ale stejně ho schoval.

    Když uchopil svíčku a zvedl ji k ústům, zarazil ho

    žlutavý odstín světla. Strávil tolik hodin psaní v takovém

    vlídném, měkkém osvětlení… Po pravdě řečeno,

    připadalo mu, jako by to bylo jediné pouto mezi jeho

    životem z minulosti a současnou existencí.

    Jedním dechem ten plamínek sfoukl.

    Vstal a posbíral zbraně: ocelovou dýku, vytaženou

    kdysi z chladnoucího těla mrtvého cvičence, a meč,

    který pocházel ze společného stojanu na cvičné zbraně.

    Ani jeden jílec mu nepadl do dlaně, ale jeho tvárné ruce

    to bylo jedno.

    Bratři na něj hleděli, bez pozdravu a bez projevu odporu,

    a on litoval, že mezi nimi není jeho skutečný otec.

    Jak úplně jiný by to byl pocit, kdyby měl po boku toho,

    komu záleží na tom, co se s ním stane: nechyběl mu

    přepych ani zvláštní zacházení, ale byl teď pořád sám;

    odloučen od svého okolí, odloučen hranicí, přes kterou

    viděl, ale nikdy ji nepřekonal.

    Být bez rodiny bylo podivné, neviditelné vězení, mříže

    samoty a nezakořeněnosti se svíraly stále těsněji, jak

    přibývalo let a zkušeností; izolovaly ho tak, že se ničeho

    nedotýkal a nic se nedotýkalo jeho……………………………

  • Autor: Ward, J. R.
    Překladatel: Pacnerová, Jana
    Série: Bratrstvo černé dýky
    Pořadí v sérii: 8.
    Název: Milenec jen můj
    Původní název: Lover Mine
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-460-8
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 640
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 5.10.2011
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.