Autoři

Série

Královna stínů

od
Small, Bertrice
  • Než duch Magnuse Hauka opustil jeho tělo, svěřil pán Terahu břímě osudu národa na bedra své milované Laře. Ačkoli se Lařin syn princ Taj těšil přízni lidu, byl stále ještě příliš mlád, než aby mohl sám vládnout. Žezla vlády se proto v souladu s Magnusovým přáním musela ujmout Lara, která naštěstí našla mocného spojence v princi Kaliqovi. Avšak mnozí v Terahu se nesmířili s myšlenkou, že by žena mohla nosit korunu, a Lara a její dcery se znovu musely postavit starým nepřátelům toužícím po moci a odplatě, kterým se podařilo uniknout před Magnusovým hněvem.

  • SVĚT HETAR

    Kniha 5

     

    PROLOG

    Magnus Hauk, dominus Terahu, ležel a umíral na palubě

    Nádhery, nové lodi svého švagra Corrada. Kapitán Corrado

    ležel opodál, těžce raněn. Hlavní stěžeň plavidla praskl,

    když ho připevňovali, a při pádu zasáhl oba muže. Corrado

    uskočil rychleji, takže měl roztříštěnou pravou nohu a ještě

    několik polámaných kostí, ale přežil. Dominus však byl

    ohromným stěžněm rozdrcen. Přesto se mu dařilo pevně se

    držet při životě, který mu zbýval.

    „Lara!“ vypravil ze sebe zajíkavě. „Přiveďte Laru!“

    Nemusel o to ani žádat. Hned jak tu pohromu spatřil, vyřítil

    se druhý důstojník lodi na nástupní můstek a spěchal vyhledat

    dominu. A přesto, ještě než dorazil ke vchodu do hradu,

    běžela už Lara proti němu a mířila přímo k místu nehody.

    Druhý důstojník později přísahal, že se vůbec nohama nedotýkala

    země, když rychle mířila po nástupním můstku na palubu

    lodi.

    Jakmile poklekla vedle manžela, jediný pohled jí sdělil, že

    jeho život visí na teninkém vlásku. „Magnusi, má lásko,“

    promluvila a shrnula mu kadeř hustých, zlatých vlasů z čela.

    „Jsem tady.“ Zase jí směle hleděla přímo do tváře. Smrt. Zatracená

    smrt! Nechtěla ztratit tohoto muže, nebylo však ani

    v její moci vyléčit taková zranění. Jen Nebeský počtář může

    dát život smrtelníkům.

    Tyrkysově modré oči se otevřely, když zazněl její hlas.

    „Přiveď mou matku. Našeho syna Taje. Kaliqa. Hned,“ sípal

    naléhavě. „Moc dlouho už nevydržím.“

    „Udržím tě při životě, dokud nebudeš muset odejít,“ slíbila

    mu Lara. To dokázala. Chtělo se jí vzepřít se nebesům, která

    jí opět brala dalšího manžela.

    Není to spravedlivé! Neměla ho snad jednoho dne opustit,

    aby vyhledala svůj osud? Nebo ji osud konečně volá?

    „Laro!“ zavolal Corrado. „Dovol mi být po jeho boku.“

    Otřásla se zvukem Corradovy bolesti. Pak ho bezbolestně

    pomocí svých kouzel přenesla vedle svého ležícího manžela.

    Lara odsunula stranou vlastní žal a za použití své magie přemístila

    svou tchyni, paní Persis, svou švagrovou Sirvat, jež byla

    Corradovou manželkou, a svého syna Taje na palubu lodi.

    „Princi Kaliqu, slyš mou prosbu. Zanech všeho a přijď ke

    mně!“ vykřikla nahlas a okamžitě byl po jejím boku.

    Ostatní okamžik stáli zcela zmateni. Pak Sirvat poklekla

    vedle svého manžela a vrhla na Laru úzkostlivý pohled. Paní

    Persis vykřikla zoufalstvím, když pochopila, že smrt se

    chystá zmocnit jejího jediného syna. Taj, na jehož mladé tváři

    se zrcadlilo zděšení, chlácholivě objal kolem ramen babičku,

    která už byla stará a neduživá.

    „Slyšte mě!“ zvolal Magnus Hauk. „Lara bude vládnout za

    našeho syna, dokud ho neshledá připraveným stát se dominem

    Terahu. Jedině Lara! Její slovo budiž v Terahu zákonem.“

    „Je to žena,“ protestovala paní Persis. „Nikdy nevládla Terahu

    žena, Magnusi, můj synu.“

    „Jedině Lara!“ opakoval. „Musí být uposlechnuto slov,

    která pronáším na smrtelném loži. Corrado, Kaliqu, vy jste

    moji svědkové. Přísahejte, že dodržíte má poslední přání.“

    Přísahali.

    „Taji, můj synu, pojď ke mně,“ zvolal Magnus Hauk hlasem

    znatelně slabším.

    „Jsem tady, můj pane otče,“ ujistil ho chlapec a poklekl vedle

    svého zploditele.

    „Přísahej mi, že mě uposlechneš a dodržíš mé poslední

    přání. Tvá matka bude vládnout, dokud nebude přesvědčena,

    že jsi k vládě připraven. Přísahej!“ Během řeči dominus stále

    více bledl.

    Taj se rozplakal. „Jsem moc mladý, než abych byl dominem,“

    štkal. „Přísahám, můj pane otče. Matka bude vládnout,

    dokud nebudu schopen převzít své dědictví. Nezpochybním

    tvé přání, opravdu ne!“

    „Matko, Sirvat, přísahejte!“ požadoval slabě.

    „Přísahám, bratře!“ slíbila Sirvat.

    „Matko!“

    „Já… přísahám,“ řekla paní Persis neochotně. Nedokázala

    se však zdržet, aby nedodala: „Ale odporuje to tradici.“

    „Kaliqu, ochraňuj je!“ žádal dominus a jeho hlas se začal

    vytrácet.

    „Slibuji na svůj život,“ odpřisáhl veliký Vladař stínů.

    „Jsi nesmrtelný,“ podotkl Magnus Hauk se slabým pousmáním.

    „Ne docela,“ odtušil Kaliq. Pak i on poklekl po dominově

    boku. „Jsi připraven, můj pane?“ zeptal se tiše.

    Magnus Hauk pohlédl na Laru, jeho tyrkysově modré oči

    se upřely do jejích zelených. Z posledních sil prohlásil: „Nemiloval

    jsem žádnou než tebe. Nikdy jsem nebyl šťastnější,

    než když jsem byl s tebou. Truchli po mně jen krátce. Pak nalezni

    svůj osud, Laro, má lásko, můj živote. Dozajista jsi předurčena

    k velikosti. Teď už tě musím opustit.“

    Lara pevně stiskla rty, aby nevykřikla. Pohladila jeho popelavou

    tvář. Pak se sklonila, naposled ho políbila a přitom

    uvolnila své pouto. Magnus Hauk, dominus Terahu, zemřel

    v tichosti a poslední dech, který mu unikl ze rtů, zachytil

    a odnesl jižní vítr.

    Princ Kaliq, veliký Vladař stínů, viděl dominova ducha,

    který se nad nimi vznášel a nechtělo se mu odejít. Jdi, příteli,

    řekl Magnusi Haukovi neslyšným jazykem kouzelného lidu.

    Vždyť víš, že dodržím slovo, které jsem ti dal. Pak smutně sledoval,

    jak se duch vznáší a mizí. Pohlédl na Laru, neboť největší

    starost měl nyní o ni. Magnus Hauk jí zanechal strašlivou

    odpovědnost. V duchu se ptal, jak budou Terahánci,

    národ s letitou tradicí, reagovat na to, že se jejich domina

    ujme moci za svého syna.

    Lara beze slova vstala, vzala Tajovu ručku do své a společně

    kráčeli z lodi zpět na hrad, aby se připravili na pohřeb a na

    změnu, jež bude následovat. Kaliq potřásl hlavou. Jeho obavy

    jsou zbytečné. Lara ví, co je její povinností, a Vladaři stínů ji

    dobře vyučili. Bude tu pro ni, ale nebude se do čehokoli vměšovat.

    Přes všechnu vílí krev, která mu koluje v žilách, nemá

    její syn magické schopnosti. Je to smrtelník, ale Lara ho důkladně

    vyškolí.

     

    Kapitola 1

    Vymoženost v podobě vílonošů zavedla Lara do Terahu

    už před mnoha lety. Nyní svolala drobounké posly a rozeslala

    je po celém Terahu, aby ohlásili neočekávanou smrt

    domina Magnuse Hauka. Vůdci všech vesnic dostali nařízení

    shromáždit se na centrálním shromaždišti, určeném v každém

    ze sedmi fjordů, v určitý čas v den pohřbu Magnuse

    Hauka. Stejné pokyny byly odeslány i náčelníkům a náčelnicím

    rodů z Nového Cizozemí. K účasti byli přizváni i horští

    trpaslíci. Pohřeb jejího manžela bude velkolepý.

    Lara vzpomínala na dobu, kdy řídila pohřeb svého prvního

    manžela, Vartana, pána klanu Fiacre. Byla tehdy mladá dívka

    s dvěma malými dětmi, z nichž jedno bylo ještě nemluvně.

    Nyní už byl její nejstarší syn Dillon dospělý a ženatý muž.

    Dospělá byla i její nejstarší dcera Anoush. Tři děti, které porodila

    Magnusi Haukovi, byly ještě holátka. No, nejstarší Zagiri

    už asi ne. V sedmnácti letech už je přece Zagiri úplně dospělá,

    ne? Lara smutně vzdychla. Konečně začínala chápat,

    jaké je to prokletí, být vílou se smrtelnými potomky. Její děti

    stárnou. Ona však ne.

    „Matko?“ stanula Anoush po jejím boku.

    „Ano, miláčku,“ odpověděla Lara dceři, kterou před jedenadvaceti

    lety porodila Vartanovi z Fiacre.

    „Mám křišťál, který uleví od bolesti,“ nabídla jí pomoc

    Anoush.

    „Nikoli,“ řekla Lara tiše. „Památka Magnuse Hauka je víc

    než hodna mé bolesti, ale děkuji ti.“ Vztáhla ruku a pohladila

    malou, bledou, modře žilkovanou ručku Anoush. Její prvorozená

    dcera byla velmi křehká, kdežto druhé dvě byly zdravé.

    Zagiri by se dala označit dokonce za statnou. Jak jsou všichni

    odlišní! Zagiri v sobě nemá magie, ani co by se za nehet vešlo,

    navzdory svému původu, kdežto Anoush je nadána zra-

    kem a je instinktivní léčitelkou mysli, těla i duše. Její dar je

    pro ni radostí i smutkem, neboť je tak intuitivní a citlivá, že

    trpí spolu s těmi, kdo vyhledají její pomoc.

    Nejmladší dcera Marzina, ta byla stejně jako Dillon mimořádně

    obdařena magickými schopnostmi a projevilo se to u ní

    už v útlém věku. Marzina se narodila jako dvojče svého bratra

    Taje, ale nezplodil ji Magnus Hauk, ačkoliv se tomu obecně

    věřilo. Sémě, z nějž Marzina vzešla, patřilo Kolovi, Pánovi

    soumraku, který Laru znásilnil na Pláni snů. Za tento zločin

    byl Kol nyní uvězněn a v jeho království vládl chaos. Nikdo

    nikdy nezpochybnil Marzinin původ po otci, jen Lařina matka,

    která byla přítomna u narození dvojčat a prohlásila o ní, že

    se podobá příbuzné Nix.

    Lara ucítila, jak jí po tváři kane slza. Plakala jen zřídkakdy,

    ale nyní náhle ronila slzy pro Magnuse Hauka, který byl ke

    všem jejím dětem tak hodný. Anoush matku objala a vzlykající

    Lara přijala dceřinu útěchu, zatímco ruka dívky hladila matku

    po bledě zlaté hlavě. „To není spravedlivé!“ vyjádřila nahlas

    své zoufalství a zklamání z manželova nenadálého skonu.

    „Já vím,“ souhlasila Anoush, „ale kdy je život spravedlivý,

    matko? Bylo to snad spravedlivé, když můj strýc zabil Vartana,

    mého otce?“

    Lara se od své nejstarší dcery odtáhla. „Nikoli, nebylo to

    spravedlivé tehdy a není to spravedlivé ani teď, Anoush. Už

    se neprovdám. Muži, které si vezmu, jako by končili svůj život

    předčasně.“

    „Nemusíš se vdávat,“ odpověděla Anoush a v modrých

    očích se jí znenadání zalesklo. „Jsi milována i bez pout manželství.

    A musíš brát v potaz svůj osud. Blíží se, ale ještě nejsi

    připravena ho přijmout. Ještě máš čas.“ Pak Anoush klesla

    na Lařinu hruď. „Matko?“ zašeptala okamžik nato.

    „To nic, miláčku,“ chlácholila ji Lara. „To bylo jedno

    z tvých vidění.“

    „Bylo to důležité?“ chtěla vědět Anoush, neboť si nikdy

    nevybavovala okamžiky, kdy nahlédla do budoucnosti.

    Než stihla Lara odpovědět, vtrhly do jejího pokoje dvě

    mladší dcery, vřískající strašlivým zoufalstvím.

    Zagiri se vrhla matce do náruče. „Je to pravda?“ vzlykala.

    „Ne! Ne! To nemůže být pravda! Řekni mi, že tatínek není

    mrtvý?“

    Lařin smutek vyprchal a narostl v ní hněv. „Je to pravda,

    Zagiri,“ potvrdila. „Kdopak si uzurpoval mé právo přinést

    vám tu strašlivou zvěst?“

    „Babička Persis,“ odpověděla hbitě Marzina, neboť Zagiri

    nebyla schopna odpovědi, tak veliký byl její žal. Byla prvorozenou

    dcerou Magnuse Hauka, a on ji protěžoval, aniž by si

    toho byl vědom.

    „Ta stará čarodějnice!“ zasyčela tiše Lara. „Kde je Taj?“

    „U ní,“ odpověděla matce Marzina. „Je velmi zdrcená.“

    „Ne tak zdrcená, aby nedokázala přivést tvou sestru do stavu

    hysterie,“ odsekla Lara hněvivě. Obrátila se k plačící Zagiri

    a vzala dívku do náruče. Nemohla říci nic, co by ukonejšilo

    tuto dceru Magnuse Hauka, ale objímala a kolébala ji,

    dokud dívčiny vzlyky neustaly.

    „Jak otec zemřel?“ zeptala se Marzina udatně, oči plné slz.

    Žalostná tvář Zagiri se už také zvedla k Laře.

    „Usazovali na místo hlavní stěžeň nové lodi vašeho strýce

    Corrada. Praskl, zlomil se a spadl na vašeho otce a strýce.

    Strýc přežije. Tatínkova zranění byla smrtelná. Povolal mě,

    Kaliqa, vaši babičku a Taje, aby byla slyšena jeho poslední

    přání, a zapřísahal nás, že je dodržíme.“

    „Nemohla jsi ho zachránit, matko?“ zeptala se Zagiri Lary

    a odtáhla se z matčina objetí. „Jsi víla! K čemu jsou dobré

    všechny tvé schopnosti, jestliže nedokážeš zachránit život

    muži, kterého miluješ?“ zeptala se hněvivě a nerozumně.

    „Ano, jsem víla, ale udržet smrtelný život je nad mé síly.

    Jeho zranění byla smrtelná. Dokázala jsem ho udržet při životě

    jen tak dlouho, než sdělil svá poslední přání, Zagiri,“

    odpověděla dceři Lara. „Mrzí mě, že ses musela dozvědět

    o otcově smrti takhle. Babička ti to neměla říkat, a vidím, že

    to udělala špatně. Ale my to přežijeme, drahouškové. Jsme

    spolu a váš otec by chtěl, abychom uctily jeho památkou tím,

    že budeme žít své životy tak, jak by to chtěl on.“

    Zagiri popotáhla.

    „Jsi velmi sobecká,“ řekla jí Marzina ………………………………

  • Autor: Small, Bertrice
    Překladatel: Pacnerová, Jana
    Název: Královna stínů
    Původní název: The Shadow Queen
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-371-7
    Vazba: vázaná
    Formát:125.00 x 200.00 mm
    Počet stran: 384
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 2.3.2011
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.