Autoři

Série

Buďte o krok napřed!

Čas slunečního svitu

od
Coulter, Catherine
  • Irka Zarabeth a arogantní Viking Magnuse z Norska se poprvé setkají v Yorku, kam se Magnus vydá za obchodem. Jakmile spatří Zarabeth, zamiluje se do ní a okamžitě se rozhodne, že se s ní ožení. Zarabeth však Vikinga z důvodů, které mu v tu chvíli nemůže sdělit, odmítne, a ten si ji nakonec odváží na svůj statek Malek jako svou otrokyni – spolu s její nevlastní sestřičkou Lotti. Magnusova sestra Ingunn rudovlasou otrokyni od prvního pohledu nenávidí, protože se bojí, že ohrozí její postavení paní domu, a snaží se jí znepříjemnit život týráním i těžkou prací. Zarabeth ústrky a nespravedlivé osočování dlouho mlčky snáší, ale nakonec pohár její trpělivost přeteče. Až poté se začínají oba hrdinové pomalu sbližovat a nacházet k sobě cestu. Je to cesta plná nedorozumění, omylů a bolesti, ale také lásky, pochopení a něhy…

  • 1

    York, hlavní město Danelawu

     

    JMENOVALA SE ZARABETH A BYLA NEVLASTNÍ DCEROU

    Dána Olava Ješity, bohatého obchodníka s kožešinami

    z Jorviku neboli Yorku, jak město nazývali zdejší Anglosasové.

    Nebyla nejkrásnější ženou, jakou kdy Magnus

    viděl. Jeho otrokyně Cyra byla mnohem půvabnější, více

    fyzicky obdařená než tahle dívka. Avšak Zarabeth na

    rozdíl od většiny mužů a žen z jeho vlasti, na rozdíl od

    mnoha lidí tady v Danelawu, neměla vlasy tak světlé, že

    v poledním slunci vypadaly skoro až bílé. Ne, byly ohnivě

    červené a zářivé, a když na ně nedopadaly sluneční

    paprsky, temně rudé jako krev. Nosila je rozpuštěné, takže

    jí volně splývaly po zádech, nebo – za horkého dne

    – spletené do dvou silných copů omotaných kolem hla-

    vy. Ty vlasy, usoudil, určitě podědila po matce z toho západního

    ostrova jménem Irsko. Před několika lety navštívil

    Dublin, aby nakoupil otroky a prodal mořskou slonovinu,

    kožešiny, paroží a mísy a sošky z mastku. Doslechl

    se, že Irové se kříží jako psi a výsledkem je často tohle

    výrazné, syté zbarvení. Její oči měly také nezvyklou barvu,

    zvláštně zelenou, odstín, kterého si v Irsku nevšiml

    a který mu připomínal vlhký mech. Nemusel se dívat

    do naleštěného stříbrného talíře, aby zjistil, že jeho oči,

    stejně jako oči většiny jeho krajanů, jsou blankytně modré,

    když má dobrou náladu, a temně modré jako vody

    v osloském zálivu, když se zlobí. Jeho matka Helgi mu

    řekla – k jeho velkým rozpakům –, že modrý odstín jeho

    očí je něžný a teplý jako barva drozdího vajíčka.

    Zarabeth byla vysoká, na ženu možná až příliš, ale on

    měl statnou postavu a pořád ještě ji o půl stopy převyšoval,

    takže mu to nevadilo. Jeho první žena Dalla byla malá

    a sahala mu jen k ramenům, a když ji objímal, měl mnohokrát

    pocit, že drží v náručí dítě, ne ženu, ne manželku.

    Na chvilku se mu podařilo dostat k Zarabeth blíž

    a všiml si, že má pleť bílou a dokonalou jako vrstva čerstvého

    horského sněhu – až na ty dva dolíčky, které se jí

    při úsměvu objevily ve tvářích. Ten úsměv ho okouzlil,

    hned jak ho spatřil. Samozřejmě, pomyslel si, ta dívka

    nepochází z rodu Vikingů, ale nevadilo mu to.

    Ne, Zarabeth nebyla nejkrásnější ženou, jakou kdy

    spatřil, ale chtěl ji víc než kteroukoli předtím. Představil

    si, že se s ní miluje, že vniká hluboko do jejího těla

    a stříká do ní své sémě, ale také si představil, jak si s ní

    povídá a svěřuje jí své sny a plány. Představil si, že s ní

    pluje do Hedeby, toho obchodního přístavu na jihu, který

    leží v zátoce řeky Schlei, jež ústí přímo do Baltu.

    A dál za Hedeby, skrz malé ostrůvky, kde se rozkládá

    drsný spodní výběžek Švédska a cesta tam trvá dva dny.

    Představil, že plují Velkou úžinou, která se na jihu ote-

    vírá do Baltského moře, a potom zahnou do vnitrozemí

    na řeku Dvinu, jež pokračuje k hornímu Dněpru a do

    Kyjeva. Možná by ji mohl dokonce vzít za Kyjev, do toho

    zlatého města u Černého moře, které Vikingové nazývají

    Miklagard, a do dalších, jako je Konstantinopol.

    A potom, zničehonic, stejně zřetelně, před sebou viděl

    jejich děti, děvčátka se zářivě rudými vlasy a chlapce

    s jeho hustou světlou kšticí. Zvláštní, ale představil si

    kloučka s očima zelenýma jako vlhký mech.

    Jemu, Magnusi Haraldssonovi, bylo dvacet pět let

    a byl druhým synem knížete Haralda. Sídlil na statku

    s názvem Malek, který podědil po svém dědečkovi. Půda

    zde byla úrodná, na rozdíl od většiny skalnaté, neobdělávatelné

    země v jižním Norsku, a dávala slušnou úrodu

    ječmene, pšenice a žita. Magnus byl také obchodník,

    tu a tam velice šikovný obchodník, jak mu láskyplně říkal

    otec, a měl vlastní loď, krásný a rychlý Mořský vítr.

    Od poslední obchodní cesty vlastnil také tucet otroků

    a pracovalo pro něj mnoho jarlů – svobodných občanů

    – na oplátku za malé pozemky, kde pěstovali plodiny

    pro svou rodinu. Mnozí z těchto jarlů byli jeho přátelé,

    a nejenže se s ním plavili za obchodem, ale i oni s sebou

    vozili zboží na prodej.

    Magnus se v sedmnácti letech oženil – sňatek domluvili

    rodiče – a narodil se mu syn Egill, kterému teď bylo

    osm let. Jeho žena Dalla, sama skoro ještě dítě, zemřela

    dva roky po synově narození. Truchlil po ní, jak by

    truchlil po ztraceném druhovi z dětství, a jak léta plynula

    a on se těšil s mnoha různými ženami, usoudil, že další

    manželku ani víc dětí nepotřebuje. Ženaté muže považoval

    za slabochy i přesto, že trávili čtyři měsíce v roce

    na loupežných výpravách. Teď, zčistajasna, začínal uvažovat

    jinak. Uvědomil si, že jeho současná milenka Cyra

    ho už nebaví, přestože se chovala mile, přinejmenším

    když byla s ním, a v posteli uměla neuvěřitelné věci.

    Jak se ale teď díval na Zarabeth, blesklo mu hlavou,

    že má syna, který teď potřebuje matku. Dokonce k sobě

    byl natolik upřímný, aby si přiznal, že o Egilla jde až

    v druhé řadě.

    Chce ji a dostane ji.

    Když se Zarabeth náhle rozesmála, Magnus se na ni

    podíval. Smála se zvonivě a upřímně. Jakmile spatřil ten

    úsměv, dolíčky a bílé zuby, byl ztracen. Všiml si, že se

    jí při smíchu lehce pohupují ňadra. Její smích ho hřál

    u srdce, pohyb ňader ho vzrušoval, měl chuť přehodit si

    ji přes rameno, odnést ji hluboko do lesa a zmocnit se jí

    pod svěšenými větvemi mohutných jedlí.

    Protože její nevlastní otec Olav Ješita byl bohatý,

    Magnus věděl, že cena Zarabeth-nevěsty bude bezpochyby

    vysoká, vyšší, než si většina mužů může dovolit.

    Ale on ji zaplatí, přestože Olavem Ješitou, známým

    mnoha vikinským obchodníkům jako Olav Podvodník,

    pohrdal. Ten muž si potrpěl na okázalá gesta a oslňoval

    své okolí náhlými záchvaty štědrosti, ale vzápětí na tytéž

    lidi bezdůvodně zanevřel a šidil je v drobnostech.

    Nebylo s ním snadné vyjít a měl příšerné chování, byl

    arogantní, nicméně malicherný, bodrý, přesto zákeřný.

    Magnus přemítal, jak asi se svou nevlastní dcerou zachází.

    Nevěřil tomu, že dobře.

    Nejdřív, usoudil, se s tou dívkou musí setkat. Její

    jméno – Zarabeth – se mu špatně vyslovovalo. Znělo cizokrajně

    a bylo vzrušující a tajemné stejně jako ona. Od

    chvíle, kdy ji před dvěma dny poprvé spatřil, byl jako

    vyměněný, držel se zpátky, díval se na ni jako zamilované

    vlčí mládě a cítil, že se nekontroluje, což u něj nebylo

    zvykem. Ten náhlý strach, ten nečekaný nedostatek

    sebedůvěry, ho zaskočil a rozladil. Koneckonců, je to

    jen ženská – podřídí se muži a bude plnit jeho příkazy,

    aby šla po správné cestě. Jenže on se zatím doprostřed té

    cesty nepostavil. Ta změť emocí, které v něm vyvolala,

    ho znervózňovala. Ale současně v něm ta dívka probudila

    ochranitelský pocit a něhu. Potom zahlédl v jejích

    zelených očích záblesk, který ho málem rozesmál, protože

    měla nezbedné myšlenky, a on je chtěl znát. Navíc

    v hloubi duše věděl, že by ho ty myšlenky pobavily a rozesmály.

    Zarabeth ho mátla, a on z toho měl radost.

    A znovu si řekl, že je to jen ženská, že bude rozhodovat

    jeho vůle a že Zarabeth mu bude brzy náležet. Její

    smích bude patřit jen jemu. To pohupování ňader bude

    vzrušovat jen jeho. Je Magnus Haraldsson, pán usedlosti,

    obchodník, majitel spolehlivé kupecké lodi a dvanácti

    otroků. Přestavil si ji na svém statku, jak vede domácnost.

    Malek jí bude připadat nádherný, Gravacké údolí

    úchvatné. Nebude se cítit osamělá, protože jeho rodiče

    a starší bratr žijí nedaleko a Malek leží pouhý den plavby

    od Kaupangu, obchodního města na západním pobřeží

    Norska, směrem do vnitrozemí od osloského zálivu.

    Všiml si, že Zarabeth odchází, a rychle se napřímil od

    zárubně dveří, o niž se celou dobu opíral. Viděl, že vzala

    za ruku malou holčičku, která stála vedle ní. Zarabeth

    se sklonila, tiše jí něco říkala a doprovázela to zvláštními

    gesty. Potom se narovnala, s úsměvem se rozloučila

    s lidmi, s nimiž si předtím povídala, a opustila náměstí,

    na němž se nacházela městská studna. Sledoval, jak půvabně

    kráčí kolem kaluží bahna a hromad odpadků, odhání

    hmyz, který poletoval kolem, a její nádherné rudé

    vlasy pableskují v odpoledním slunci jako oheň. Byla

    štíhlá, ale on věděl, že pod lehkými vlněnými šaty bude

    mít hebký, pevný zadeček, a zatoužil se ho dotknout.

    Potom se zamračil. Zarabeth nebyla mladá. Ne, bylo

    jí přinejmenším osmnáct a v jejím věku už byly ženy

    většinou vdané a měly děti. Ale Zarabeth, nevlastní dcera

    Olava Ješity, ne. Chce za ni nevlastní otec příliš vysokou

    cenu? Proč se ještě neprovdala? Je zlá? Že by ji

    špatně odhadl?

    Žena může mnohokrát odmítnout nápadníka. Možná

    jí to Olav Ješita dovolil a ona prostě ještě nepotkala muže,

    který by jí padl do oka.

    Magnus se usmál. Jeho chtít bude, nepochyboval

    o tom. Postará se o to.

    Viděl, že zastavila v Coppergate, v ulici tesařů, a povídá

    s místním zlatníkem, mužem, jehož otec a děd navrhovali

    nádherné náramky a prsteny s jantarem z Baltu

    a gagátem z Whitby, zasazeným do ryzího stříbra a zlata.

    Opět se dala do pohybu a tentokrát kráčela rychleji.

    Magnus věděl, že Zarabeth míří domů, do pohodlného

    domu se stěnami ze silných dubových fošen a střechou

    z dřevěných šindelů, který se nacházel kousek od Coppergate.

    Všechny domy tady v Yorku stály blízko sebe

    a mezi nimi se klikatily tmavé, páchnoucí a často nebezpečné

    uličky. Olavův domů byl větší než většina ostatních,

    přesto v úzkých uličkách po obou jeho stranách

    panovala tma.

    Magnus se na okamžik zastavil a upravil si plášť z vlčí

    kožešiny. Bezděčně se dotkl tepané zlaté spony na rameni,

    kterou vloni v Birce vyměnil za tři vydří kůže. Byl začátek

    dubna, ale v Yorku ten den foukal ostrý vítr a on byl

    šťastný, že má kožešinový plášť. Slunce, zakryté šedivými

    mraky, nehřálo. Ve skutečnosti nebyla zima. Magnus věděl,

    že je to jen nejistota, pocit, který ho zaskočil a uvedl

    do rozpaků, protože byl koneckonců nejen bohatým farmářem

    a kupcem, ale synem knížete, vůdcem, jarlem vychovaným

    k tomu, aby vládl a rozkazoval.

    Tu nejistotu v něm vyvolala obyčejná žena se zvláštním

    jménem, neobvyklou barvou vlasů, smíchem, jenž

    ho uvnitř hřál, a ňadry, která ho vzrušovala, že byl tvrdší

    než stěžeň jeho veslice. Znechucený sám sebou ze sebe

    strhl kožešinový plášť a vrátil se na svou loď jménem

    Mořský vítr………………………………………………..

  • Autor: Coulter, Catherine
    Překladatel: Brožová, Eva
    Název: Čas slunečního svitu
    Původní název: Season of the Sun
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 376
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 16.11.2011
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

    Chci
    být
    IN!
    Získejte vždy ty nejdůležitější novinky na e-mail.