Autoři

Série

Odhodlaná nevěsta
(Série - Černá kobra - 2)

od
Laurens, Stephanie
  • Boj s přívrženci kultu Černé kobry se přitvrzuje! Když major Gareth Hamilton uvidí v Adenu Emily Ensworthovou, pochopí, že úkol, s nímž odjel z Indie, musí ustoupit povinnosti půvabnou dívku chránit. A to i přesto, že Emily chce, aby jí přidělil její vlastní roli v nebezpečné intrice, o kterou se původně pokoušel – nalákat na sebe krvežíznivé kultisty a v boji snížit jejich počet. Co Gareth ale netuší, je to, že stejně jako on má svůj plán i Emily. Že se rozhodla, že právě on se stane jejím vyvoleným džentlmenem, s nímž stráví zbytek života. A že tento svůj plán trpělivě naplňuje. Emily se stává jeho spolehlivou partnerkou – sdílené nebezpečí oba sbližuje a jen těžko odolávají rodící se vášni. Oba ale musejí vynaložit všechny síly, aby jejich láska měla nějakou budoucnost.

  • Prolog

    2. září 1822

    Silnice z Poony do Bombaje

     

    „Ul-ul-ul-ul-ul!“

    Bojový pokřik pronásledovatelů na chvilku zeslábl,

    když se Emily Ensworthová a její doprovod

    prohnali další zatáčkou. Upírala oči na uježděnou

    prašnou cestu a snažila se přimět klisnu k ještě

    vyšší rychlosti – aby prchala po horské silnici jako

    o život.

    Emily měla strach, že jim o život vážně jde.

    Nacházeli se zhruba v polovině horské cesty z Poony,

    která v sezóně monzunů sloužila za hlavní město

    vyšším vrstvám Britů, ovládajícím Bombaj. Bombaj

    samotná ležela ještě několik hodin rychlé jízdy před

    nimi. Obvykle poklidnou krásu kopců s majestátnými

    jedlemi a svěžím chladným vzduchem znovu narušilo

    vytí jezdců, kteří je pronásledovali.

    Předtím si je stačila pořádně prohlédnout. Byli odění

    v tradičních domorodých úborech, za symbol jim

    sloužily černé hedvábné šály, ovázané kolem hlavy.

    Dlouhé konce za nimi vlály, šavle se blýskaly, zatímco

    se divoce hnali v jejich stopách.

    Ti pronásledovatelé byli příslušníci kultu Černé

    kobry. Slyšela o nich strašlivé zkazky a netoužila účinkovat

    v jejich pokračováních.

    Ona a její doprovod, vedený mladým kapitánem

    MacFarlanem, prchali prudkým tryskem, ale kultisté je

    přesto doháněli. Zprvu byla přesvědčená, že jim se

    svým oddílem vojáků unikne. Teď už si tak jistá nebyla.

    Kapitán MacFarlane jel vedle ní. Upírala pohled na

    prudce se svažující cestu, vycítila, že se ohlédl, pak se

    podíval na ni. Užuž se chystala vyštěknout, že je vynikající

    jezdkyně, jak už si mohl všimnout sám, ale

    kapitán se zahleděl dopředu a ukázal tam.

    „Tamhle!“ MacFarlane mávl na svého zástupce.

    „Ty dvě skály před námi. Vezmu si dva muže a zadržím

    je tam tak dlouho, aby se slečna Ensworthová

    a vy ostatní dostali do bezpečí.“

    „Zůstanu s vámi!“ houkl zástupce přes hlavu Emily.

    Memsahib můžou doprovodit Binta a ostatní.“

    Memsahib – Emily – hleděla na skály, o kterých

    byla řeč. Byly to dva vysoké mohutné balvany, lemující

    cestu, na jedné straně se tyčila strmá skalní stěna

    a na druhé stejně strmý svah. Nebyla žádný generál,

    ale věděla, že i když tam tři muži mohou pronásledovatele

    zdržet, nikdy je nezastaví.

    „Ne!“ Pohlédla na MacFarlanea, zatímco se hnali

    dál. „Zůstaneme všichni, nebo pojedeme všichni dál.“

    Modré oči se přimhouřily a zahleděly se na ni. Zvedl

    bradu. „Slečno Ensworthová, nemám čas se s vámi hádat.

    Pojedete dál s většinou jednotky.“

    Jistěže se chtěla hádat, ale on ji neposlouchal.

    Ignoroval její slova tak dokonale, až si najednou

    uvědomila, že MacFarlane , že to nepřežije. Ví, že

    zemře – tady, na této silnici – a bude to hrozná smrt.

    Smířil se s tím.

    Jeho hrdinství ji ohromilo, došla jí řeč. Mezitím

    dojeli ke skalám a zastavili. Koně netrpělivě přešlapovali,

    zatímco MacFarlane chrlil rozkazy.

    „Tady máte.“ Vylovil zpod kabátu složený balíček

    v pergamenu a vtiskl jí ho do ruky. „Vezměte to – odvezte

    to plukovníkovi Dereku Delboroughovi. Najdete

    ho v pevnosti v Bombaji.“ Modré oči se do ní zabodly.

    „Je moc důležité, abyste mu to předala – přímo

    jemu do rukou, nikomu jinému. Rozumíte?“

    Strnule přikývla. „Plukovníku Delboroughovi v pevnosti.“

    „Správně. A teď jeďte!“ Plácl její klisnu po zadku.

    Kůň vyrazil. Emily si zastrčila balíček do jezdeckého

    kabátu a sevřela otěže pevněji. Vojenský oddíl ji

    dohonil a zformoval se kolem ní. Hnali se dál.

    Když zahýbali do zatáčky, ohlédla se. Dva vojáci

    zrovna zaujímali pozici u skal po stranách cesty.

    MacFarlane pouštěl jejich koně, odháněl je pryč.

    Pak se prohnali zatáčkou a zmizel jí z dohledu.

    Musela jet dál. Nedal jí jinou možnost. Pokud se

    nedostane do Bombaje a nepředá ten balíček, bude jeho

    smrt, jeho oběť zbytečná.

    To se nestane. Nedopustí to.

    Ale je tak mladý.

    V očích ji zaštípaly slzy. Prudce zamrkala, aby je

    potlačila.

    Musí se soustředit na tu opuštěnou silnici a na jízdu.

     

    Později toho dne

    Pevnost britské Východoindické společnosti, Bombaj

     

    Emily si přímým, pevným pohledem změřila sepoje,

    střežícího brány pevnosti. „Kapitán MacFarlane?“

    Coby neteř guvernéra Bombaje, která strávila posledních

    šest měsíců na návštěvě u strýce, se mohla

    ptát a očekávat odpovědi.

    Sepoj zbledl i pod olivovou kůží. Pohled, který jí

    věnoval, přetékal smutkem a soucitem. „Je mi to tuze

    líto, slečno, ale kapitán je mrtvý.“

    Čekala to, a přece… sklopila oči, polkla, zvedla

    hlavu a nadechla se. Změřila si strážce ještě pánovitějším

    pohledem. „Přeji si mluvit s plukovníkem Delboroughem.

    Kde ho najdu?“

    Nasměroval ji do důstojnického baru, na uzavřenou

    přední verandu důstojnické jídelny. Emily si nebyla

    úplně jistá, jestli je pro ni – pro ženu – přijatelné, aby

    šla dál, ale to ji nemohlo zastavit.

    Vystoupala po nízkých schodech v doprovodu Idi,

    indické služky, kterou si vypůjčila ze strýcovy domácnosti.

    Vešla na zastíněnou verandu a zastavila se,

    aby oči přivykly šeru.

    Jakmile se tak stalo, přejela pohledem verandu zleva

    doprava. Zaznamenala známé ťukání biliárových

    koulí z výklenku na jednom konci, několik důstojníků

    ve skupinkách po dvou a třech, shromážděných

    u kulatých stolků, a jednu větší skupinu v pravém rohu

    vzadu.

    Samozřejmě si jí všichni všimli v okamžiku, kdy

    vešla.

    Přispěchal k ní obsluhující chlapec. „Slečno?“

    Přesunula pohled od skupiny důstojníků k chlapcově

    tváři a prohlásila: „Hledám plukovníka Delborougha.

    Bylo mi řečeno, že je tady.“

    Chlapec se uklonil. „Ano, slečno.“ Obrátil se

    a ukázal na skupinu v rohu. „Sedí tamhle se svými

    muži.“

    Patřil MacFarlane taky k Delboroughovým mužům?

    Emily chlapci poděkovala a zamířila ke stolu v rohu.

    Seděli kolem něj čtyři mohutní důstojníci. Zatímco

    se blížila, všichni se pomalu zvedli. Emily si uvědomila,

    že ji Idi svědomitě následuje, zastavila se a ukázala

    služce na židli po straně verandy. „Počkej tady.“

    Idi, která si přidržovala okraj sárí přes půlku obličeje,

    přikývla a posadila se.

    Emily se nadechla, zvedla bradu a vykročila dál.

    Zatímco se k těm mužům blížila, pozorovala je

    – ne tváře; i bez dívání věděla, že vypadají zachmuřeně.

    Dozvěděli se o MacFarlaneově smrti, téměř jistě

    i o tom, jak zemřel, což ona sama ani nechtěla znát.

    Pátrala po rozložitých ramenou, hledala plukovnické

    výložky.

    Nepřítomně zaznamenala, že mají široké hrudě,

    jsou vysocí a sálá z nich mužná fyzická síla: „tuze působiví“

    džentlmeni, tak by se o nich šeptalo mezi ženami.

    Překvapovalo ji, že je dosud nepotkala v žádném

    ze salonů, které v minulých měsících s tetou

    navštívila.

    Byl tam další kapitán, světlovlasejší než MacFarlane,

    dva majoři, jeden se světle hnědými vlasy… měla

    co dělat, aby od něj odtrhla pohled k tomu druhému

    s módním tmavým sestřihem. Pak mezi nimi konečně

    objevila plukovníka – nejspíš Delborougha. I on byl

    tmavovlasý.

    Zastavila se před ním, zvedla k němu oči, zaťala

    umíněně zuby před emocemi, které se vznášely kolem

    stolu; nesmí se jimi nechat pohltit. Zničit. Rozplakat.

    Naplakala se už dost, když dorazila do strýčkova

    domu, a to MacFarlanea neznala tak dobře jako

    tito čtyři, soudě podle jejich smutku. „Plukovník Delborough?“

    Plukovník pokývl hlavou a temnýma očima jí zapátral

    ve tváři. „Madam?“

    „Jsem Emily Ensworthová, guvernérova neteř.

    Já…“ Vzpomněla si na MacFarlaneovy instrukce – do

    rukou Delborougha a nikoho jiného – a změřila si

    ostatní tři. „Mohla bych vás obtěžovat na slovíčko

    v soukromí, plukovníku?“

    Delborough zaváhal a pak řekl: „Všichni muži u tohoto

    stolu jsou mí staří přátelé a kolegové Jamese Mac-

    Farlanea. Pracovali jsme společně. Pokud se mnou

    chcete mluvit kvůli Jamesovi, požádám vás, abyste

    mluvila přede všemi.“

    Měl unavené a tuze smutné oči. Stačil jí jediný pohled

    na ostatní, na jejich strnulé, tolik ovládané tváře,

    a přikývla. „Dobře.“

    Mezi dvěma majory stála prázdná židle. Ten hnědovlasý

    jí ji přidržel.

    Krátce mu pohlédla do očí, byly zlatohnědé, o něco

    tmavší než její. „Děkuji vám.“ Ignorovala to, co se

    v ní najednou zachvělo, a posadila se. Odhodlaně

    upřela pohled dopředu a přistihla se, jak hledí na ze

    tří čtvrtin prázdnou láhev araku uprostřed stolu.

    Židle zarachotily, muži se znovu posadili.

    Pohlédla na Delborougha. „Já vím, že je to troufalost,

    ale mohla bych požádat o malou sklenku toho…?“

    Pohlédl na ni. „Je to arak.“

    „Já vím.“

    Naznačil chlapci z baru, aby přinesl další sklenku.

    Zatímco čekali, otevřela pod okrajem stolní desky

    taštičku a vytáhla MacFarlaneův balíček.

    Chlapec přikvačil se sklenkou a Delborough jí nalil

    poloviční dávku……………………………………….

  • Autor: Laurens, Stephanie
    Překladatel: Chodilová, Dana
    Série: Černá kobra
    Pořadí v sérii: 2.
    Název: Odhodlaná nevěsta
    Původní název: The Elusive Bride
    Žánr: | Rozebráno - již nebude skladem
    ISBN: 978-80-7384-447-9
    Vazba: vázaná
    Formát:120.00 x 195.00 mm
    Počet stran: 488
    Vydání: 1.
    Datum vydání: 14.9.2011
  •  

    Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.