Žánry
Autoři
Série
Protiútok
od Píše se rok 1944 a okupovaná Francie se nachází na pokraji zhroucení pod náporem spojeneckých armád, ženoucích se Normandií.
Úderný pluk SS Wotan, nejobávanější elitní jednotka, na hrotu protiútoku skrz Falaiskou mezeru ví, že se řítí do zkázy. Je to past - ale Wotan se nikdy nevzdává, a proto se nyní ocitá v zoufalém závodě s časem, aby se vrátil do Německa a bránil hranice samotné Říše před svými pronásledovateli…
Vysoký blonďatý Angličan v uniformě RAF dupl na
brzdy. Tvrdě. Džíp s maskovacím vzorem smykem zastavil
v hustém oblaku prachu. Tady je ta díra v dvoumetrovém
normandském živém plotu podél pobřežní
silnice, o které mu řekli. Byl na místě. Vyskočil ze sedadla
řidiče, zvedl kapotu a jal se odmontovávat palec
rozdělovače.
Po rozstřílené silnici kolem něj drkotaly a poskakovaly
náklaďáky a džípy vezoucí střelivo pro nový výpad.
Napravo srovnávali zpocení ženisté v nátělnících
buldozery přistávací dráhu a na poli za ní pohřbívali barevní
vojáci ze Sboru registrace hrobů čerstvé mrtvé
z Pattonovy 3. armády. Pod žhnoucím srpnovým sluncem
panoval metodický, energický zmatek, jaký si Angličan
pamatoval z časů mládí, kdy v polích rodného
Gloucestershiru pozoroval stavění cirkusového stanu.
Poté, co imobilizoval džíp, jak nařizovaly předpisy,
protáhl se křovím. Od téhle chvíle už bude odkázán
jen na vlastní nohy. Rychle překonal příkop u cesty
a vyšplhal se na pěšinu vedoucí k hlavnímu stanu. Vědom
si důležitosti informace, kterou přináší, klusal
bujnou zelenou loukou navzdory únavě z dlouhé jízdy
podél pobřeží. Sehnul se a proklouzl dalším houštím,
aby se vynořil v jiném světě.
V půlkruhu na závětrné straně malého sadu byla základna
americké 12. skupiny armád. Připadalo mu to
jako prázdninový tábor v nějakém zapomenutém kou-
tě Devonu. Jen pravidelné burácení dělostřelby na
frontě připomínalo, že sotva tucet mil odtud se vojáci
generála Bradleyho, uvěznění již ode dne D před dlouhými
dvěma měsíci ve vražedné krajině živých plotů,
zoufale snaží prolomit německou linii.
Cestu mu náhle zastoupila stráž. Angličan ukázal
svou zvláštní propustku. Voják sloužil u hlavního
stanu dost dlouho na to, aby věděl, že každý s takovýmhle
papírem musí být ihned zaveden k velícímu
generálovi.
„Tudy, pane,“ vydechl, jako by se právě setkal se samotným
Bohem.
O minutu později stál Angličan před generálem
v jeho kanceláři v obrovském karavanu. Generál Omar
Nelson Bradley mu vlídně potřásl rukou a zamrkal
očima za brýlemi s ocelovými obroučkami.
„Rád vás zase vidím, Winterbothame,“ pronesl naříkavým
středozápadním hlasem. „Vy chlapci z Londýna
jste opravdovou pomocí. Nečekal bych, že o druhé
straně budete mít tak přesné informace. Jediný problém
je, že je těch parchantů tolik.“ Ušklíbl se a nabídl
agentovi SIS židli. „A co vás přivádí z blahobytu Londýna
sem k nám?“
Kapitán Winterbotham, ochránce přísně střeženého
tajemství Ultra,1) střelil pohledem po dveřích. Byly
zavřené. Zaváhal jen na zlomek sekundy, než se pustil
do vysvětlování důvodu své spěšné cesty z Londýna
do válkou rozervané Normandie.
„Generále, včera jsme zachytili zprávu z Hitlerova
velitelství adresovanou novému vrchnímu veliteli na
západě, polnímu maršálovi von Klugemu. Němci začínají
stahovat tanky z celé Montyho fronty.“
„Na koho se chystají?“ ptal se Bradley dychtivě
s bojovně vysazenou bradou.
„Na vás.“
„Pane jo,“ vydechl generál. „Dobrá, Winterbothame,
perte to do mě – přímo do hlavy.“
„Byl to dvoustránkový telegram, pane. Hitler nařídil
von Klugemu stáhnout všechny obrněné jednotky SS
z Montyho fronty, plus všechny další tanky, které dokáže
dát dohromady, a asi pět divizí pěchoty. Jejich cílem
je znovudobytí Avranches a…“
„Nemusíte to tak rozmazávat, Winterbothame,“ přerušil
ho Bradley. „Ten blázen Patton už řádí hluboko
v Bretani. Jestli nepřítel dokáže proniknout u Avranches
k moři, odřízne Pattonových devět divizí a zároveň
obklíčí zbylé jednotky 12. skupiny armád v obtížné
krajině, z níž se už prodíráme osm týdnů.“
„Přesně, pane.“
„Fajn,“ drbal si Bradley těžkou bojovnou bradu.
„Kde a kdy?“
„Podle depeše Hitler nařídil, aby v čele útoku stál
elitní pluk SS Wotan. Zaútočí na městečko Mortain za
úsvitu 7. srpna.“
„Takže mám dva dny, abych se na ně připravil,“
uvažoval Bradley, zatímco Angličan pozorným pohledem
pátral po známkách slabosti nebo strachu. Ale
představa, že na jeho slabé křídlo udeří celkem devět
divizí, generála, zdá se, neznepokojovala. Jeho tvář
zůstala zamyšlená, nicméně klidná.
„Musím vás ale upozornit, pane, že čelní americké
jednotky nesmějí být za žádných okolností upozorněny
na hrozící německý útok. Ministerský předseda
na tom výslovně trval. Pokud by měl nepřítel pocit,
že vlezl do pasti, mohlo by to vážně ohrozit Ultra.
V takovéto situaci by si snadno spočítali, že celý
plán útoku prozradil jejich vlastní telegram, a to by
byl konec Ultra. Pravděpodobně by změnili celý
systém.“
Bradley pomalu pokýval hlavou.
„Rozumím. Můžete Winnieho ujistit, že čelní jednotky
nebudou uvedeny do pohotovosti. I když je samozřejmě
musím posílit čerstvými vojáky, aby zadržely
úder, jakmile útok začne.“
„Souhlasím, pane. Proti tomu nemá premiér námitky.
Ale první den útoku musí vaši muži odolávat Wotanu,
jak nejlépe dovedou.“
„Wotan… Neslyšel už jsem to jméno, Winterbothame?“
podrbal se Bradley na ostříhané hlavě.
„Překvapilo by mě, kdyby ne, pane. Wotan je nejobávanějším
plukem celé německé armády. Od roku
1939 byl v čele každého útoku – Belgie, Holandsko,
Francie, Řecko, Afrika, Rusko. Bojoval na všech frontách
a byl znovu a znovu decimován. Ale základní
kádr zkušených důstojníků a poddůstojníků se z toho
vždycky dokázal vylízat do perfektní kondice a pluk
nikdy netrpěl nedostatkem fanatických mladých nacistů,
kteří plnili jeho řady. Zdá se, že zemřít za Wotan
považují téměř za čest. Zkrátka, úderný pluk SS Wotan
je nejbojeschopnější jednotka, jakou Němci mají. Na
druhé straně fronty jí říkají Vůdcova úderná brigáda.“
„A já mám nechat tuhle bandu zabijáků vrhnout se
na moje nic netušící vojáky na levém křídle?“ Generál
najednou vypadal velmi znepokojeně. Winterbotham
zvolna přikývl.
„Pokud chceme udržet tajemství Ultra, pane, obávám
se, že budete nucen. Není jiná možnost.“
Generál Bradley se zahleděl ven z okna přívěsu.
Srpnová obloha barvy olova vypadala zlověstně.
„Chudáci,“ řekl tiše, skoro jako by mluvil sám k sobě.
„Chudáci moji…“
Autor: | Kessler, Leo |
Překladatel: | Lusk, Jan |
Název: | Protiútok |
Původní název: | Counter-Attack |
Žánr: | | Rozebráno - již nebude skladem |
ISBN: | 978-80-7384-563-6 |
Vazba: | vázaná |
Formát: | 120.00 x 195.00 mm |
Počet stran: | 200 |
Vydání: | 1. |
Datum vydání: | 5.9.2012 |