Autoři

Série

ROZHOVOR S AUTORKOU BESTSELLERU TA DRUHÁ

ROZHOVOR S AUTORKOU BESTSELLERU TA DRUHÁ

Michelle Adams se původně chystala vydat svůj psychologický thriller vlastním nákladem. Nakonec však svěřila rukopis do péče literárního agenta, a rozhodně toho nemůže litovat. Kniha Ta druhá se stala bestsellerem ještě před vydáním – prodala se do mnoha zemí světa a získala nadšené recenze jak od čtenářů, tak od literárních kritiků.

 

Ta druhá je vaše prvotina, která se prodala do 14 zemí světa. Jaký máte pocit z tak velkého úspěchu?

Naprosto mě to překvapilo –  a to v tom nejlepším slova smyslu. Když jsem dostala první e-mail od své agentky, která mi sdělila, že právě přijala nabídku na vydání ve Spojeném království, nemohla jsem tomu uvěřit. Četla jsem si tu zprávu pořád dokola. A pak krátce poté vzala můj román na knižní veletrh ve Frankfurtu, psal se rok 2015, a tam se kniha prodala do mnoha zemí. Teď je jich už dokonce šestnáct, nedávno můj román koupilo Polsko a Estonsko. Jsem velmi vděčná, že se má práce dostala k tolika čtenářům. Neskutečně vděčná.

 

Kdy jste si uvědomila, že příběh sester Irini a Elle je ten pravý pro váš debut?

Píšu už deset let a poté, co jsem dokončila svůj první rukopis, nadšená jsem ho poslala všem možným agentům. Vše se řešilo poštou, takže od odeslání uplynula dlouhá doba, než člověk obdržel zamítavý dopis, zato jich bylo opravdu hodně. Poté jsem se rozhodla, že budu v psaní pokračovat, ale že se nebudu spoléhat na agenty. V té době autoři začínali vydávat knihy v samonákladu, takže bylo velké štěstí, že jsem se nakonec rozhodla román Ta druhá vydat přes agenty. Chystala jsem se totiž také zkusit vydávání v samonákladu, měla jsem už i hotovou obálku. Jenže jsem si tehdy popovídala se svojí kamarádkou, také spisovatelkou, a ta mi pověděla, že svůj nejnovější rukopis svěří agentům. Uvažovala jsem, proč to taky znovu nezkusit. Přemýšlela jsem dlouho, ale řekla jsem si, že můj román je mnohem lepší než cokoli jiného, co jsem kdy napsala, a že bych tomu asi měla dát šanci.

 

 

 

Pracovala jste jako fyzioložka, což je práce, jejíž součástí je i psychologie. A právě svou znalost psychologie jste využila při psaní románu Ta druhá. Přestože jsou obě sestry odlišné, mají i mnoho společného a není zcela jednoznačné, která z nich je vlastně obětí. Jak jste se s tím vypořádala během psaní románu? Získala jste k některé postavě kladnější vztah, když jste ji čtenáři představila z jiného úhlu pohledu a pochopila více její pohnutky?

Pracovala jsem jako fyzioložka pro Národní zdravotní službu. V mém románu hraje důležitou roli psychologie a máte pravdu, že je občas těžké zjistit, kdo je skutečně tou obětí. Je to však důležité, protože Irini celý život věřila, že obětí je právě ona. Bylo to pro ni těžké, protože žila s pocitem, že ji všichni zklamali. Abychom porozuměli věcem kolem nás, a možná i dokázali zapomenout na to, co nám ublížilo, musíme být vůči ostatním empatičtí a uvědomit si, že se cítí stejně jako vy. A to byl důležitý prvek, který jsem ve svém románu chtěla vykreslit a zdůraznit. Chtěla jsem, aby Irini pochopila, že její matka také trpěla svým rozhodnutím, že ji pošle pryč. Nejvíce mě však překvapila Elle. Než jsem se pustila do psaní tohoto příběhu, Irininým úhlem pohledu jsem si byla naprosto jistá. Elle mě několikrát překvapila a ke konci jsem zjistila, že k ní mám mnohem vřelejší vztah, přitom jsem na počátku čekala, že to bude právě naopak.

 

Každý autor do svých postav a příběhu předává kus ze své vlastní osobnosti i ze svého života. Může takto pracovat i autor psychologických thrillerů, nebo se raději spoléhá pouze na svou fantazii?

Určitě by se dalo říct, že se v celé knize nacházejí kousky ze mě. Může se jednat třeba jen o určitou frázi, způsob mluvy nebo třeba myšlenkový proces. Všichni spisovatelé určitě zužitkují své vlastní zkušenosti a charakter, když tvoří své postavy a světy. Je ale také důležité držet se na uzdě, jinak budou všechny postavy působit jako jedna.

 

 

V devíti letech jste přečetla knihu Stephena Kinga — která to byla a jak ovlivnila vaši kariéru spisovatelky?

Byla to Geraldova hra. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, jak dokáže příběh čtenáře ovlivnit. Na tu knihu jsem narazila náhodou, připadala mi zajímavá, tak jsem se zeptala, jestli si ji můžu půjčit. Rodiče byli proti. Divili se, jak někdo může napsat takový příběh a jak jen člověka může napadnout tolik hrozných věcí, které se tam udály. Pro mě to byla ale jen knížka. Líbila se mi představa, že se lidé nechávají unést, věří tomu, co je napsáno a že obsah odráží psychiku jeho vypravěče. Tehdy jsem se rozhodla, že až vyrostu, chci být jako Stephen King.

 

Není to tak dávno, co svět thrillerů ovládali jako autoři zejména muži. Jak si vysvětlujete, že je v tomto žánru takový boom úspěšných autorek-žen, co se změnilo?

Myslím, že se z toho stal samostatný subžánr thrilleru, hodně se v této spojitosti zmiňuje termín manželský noir thriller. Témata, která jsou v těchto románech probírána, jsou v podstatě ta, co považujeme za ženský stereotyp: mateřství, rodinný život, manželství, které nabralo špatný směr. Mnoho z těchto románů je také vyprávěno v první osobě z pohledu ženy. Rozhodně je v tomto žánru převaha autorek, nic však nebrání mužům, aby se do psaní podobných románů také pustili.

 

Pracujete na další knize. Bude to opět psychologický thriller?

Určitě. Momentálně ho má v ruce můj britský vydavatel, tak držte palce, aby se mu líbil. Zatím neznám datum vydání, ale můžu vás ujistit, že jsem z té knihy momentálně velmi nadšená.

 

 

www.michelleadams.co.uk

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.