Žánry
Autoři
Série
Góly nepadají náhodou
od Ferrán Soriano měl to štěstí, že svůj talent mohl věnovat rozvoji mimořádného fotbalového klubu. Jako viceprezident v letech 2003 - 2008 jej vyvedl z vážných technických i finančních potíží a přeměnil v jeden z nejlépe řízených a nejúspěšnějších. Získal mnoho zkušeností ve styku s trenéry, při vyjednávání s hráči a v řízení klubu. Analyzuje tuto zkušenost a vyvozuje patřičná pravidla a odpovědi na univerzální otázky typu: Jak vybudovat vítězný tým? Uvádí mnoho zajímavých příkladů, které dávají fascinujícím způsobem nahlédnout do života slavného klubu a fotbalu vůbec.
Obsah
NENÍ TO NÁHODA
Náhoda v Moskvě a v Barceloně. Očividné a skryté
logiky. Reinterpretace logiky vedoucí úlohy. Tato
kniha
HRACÍ PLOCHA: S ČÍM OBCHODUJETE?
Výběr pralesa. Jaký výrobek prodáváte? Tvar a velikost
koláče. Hodnotový řetězec aneb kdo shrábne
prachy. Kompetentnost. Nebezpeční narušitelé. Stadiony.
Vysílací práva. Marketing. Příjmy, výdaje
a magický poměr. Regulátor, který uděluje pravomoci.
Americký model: Teorie soutěživé rovnováhy.
Ve fotbale jde o něco jiného
RŮZNÉ STRATEGIE: JAK HRAJEME?
Asterix a Obelix hrají fotbal? Různé klubové strategie:
Manchester a Soria. Odčarovaný kruh: Strategie
pro FC Barcelona. Výchozí bod. Evoluce a revoluce.
Investiční exploze. Výdaje: S kudlou v zubech. Hledání
soutěžních výhod. Globalizovat základní hodnoty.
Dresy v Pamploně, Newcastlu a Singapuru.
Kam míříme? (Trhy.) …A co se stane, až tam budeme?
(Obchodní model.) Postoj: divadla, galácticos
a „více než kluby“. Více než světový klub. Realizace.
Od místních spolků k nadnárodním společnostem.
VÍTĚZNÝ TÝM
Vítězný recept. Závazky, rovnováha a talent. Talent.
Závazek. Rovnováha. Prototypy ve vítězném týmu.
Vizionář. Dr. Ne. Pan Podpěra. Utváření a vývoj týmu.
Vření. Normalizace. Realizace. . . . . . . . . . . . .
VŮDČÍ ROLE: OD DOKTORA HOUSE
K FRANKU RIJKAARDOVI
Vůdčí role a charisma. Zvolit styl vedení, který je
vhodný pro tým. Typy lídrů. Kolektivní vůdci. . . . .
LIDSKÉ ZDROJE: DOBRÉ KRITÉRIUM
A HYGIENA
Ředitelova noční můra. Nábor podle dobrého kritéria.
Z Don Torcuata do Barcelony. Výchova vítězů.
Dvanáctileté hvězdy. Intuitivní inteligence, čich
a věda. Hygienické odměny: vodítko, proměnné
hodnoty, proaktivita. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
DŮVODY A EMOCE NA JEDNACÍM STOLE
Příprava na jednání. Okamžik jednání. Limity a alternativy.
Cena odchodu a marže jednání. Rozumná
cena. Jednání „získám-získáš“. Emoce u stolu. Kultury
a komunikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
INOVACE: VĚDA A UMĚNÍ
Kryštof Kolumbus a Apple. Definujme inovaci. Inovovat
a kopírovat. Překvapení bez ptaní. Pohyb versus
hodnocení. Occamova inovační břitva. Omezit
rizika. Marketing nebo umění. . . . . . . . . . . . . . . . . .
NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI
Zdravý rozum dává rozum. Změna teď anebo nikdy.
Je to výrobek! Jednat před ohybem křivky grafu
a zapomenout na poslední euro. Ješitnost je moje
oblíbená vlastnost. O záměru a zapojeních. . . . . . .
NENÍ TO NÁHODA
NÁHODA V MOSKVĚ. ROK 2008.
Bylo přesně jedenáct hodin dne 21. května 2008. Na stadionu
v moskevských Lužnikách se kapitán Chelsea
John Terry chystal kopnout penaltu, poslední z pětice pokutových
kopů, které měly rozhodnout finále Ligy mistrů
mezi týmy Chelsea a Manchesteru United. Devadesát
minut skončilo remízou 1:1. V nastavených třiceti minutách
se skóre už nezměnilo. O vítězi finálového utkání
musel rozhodnout penaltový rozstřel. Když se vydal ze
středového kruhu směrem ke značce pokutového kopu
John Terry, devět exekutorů už mělo své penalty za sebou.
Bylo na něm, aby kopl tu poslední. Manchester
United ze svých pěti penalt proměnil čtyři. Cristiano Ronaldo
Petra Čecha nepřekonal. Všechny předchozí penalty
Chelsea skončily v síti. Vítězství v Lize mistrů teď
měl na kopačce John Terry.
Pro Chelsea to byla klíčová penalta. Klub se poprvé ve
své historii probojoval do finále Ligy mistrů. Od chvíle,
kdy tento londýnský klub koupil ruský multimilionář
Roman Abramovič a investoval do něj obrovské částky
peněz na nákup nejlepších světových hráčů, uplynulo již
několik let. Udělal to, aby dosáhl cíle, který byl v tomto
okamžiku na dosah ruky. Chelsea si po dvacetiletém půstu
již v roce 2005 připsala na konto titul mistra anglické
Premier League.
Titul získala i v následující sezoně a potvrdila tím svůj
návrat mezi anglickou fotbalovou elitu. Nyní chtěla získat
věhlas na evropské úrovni. Tým byl plný zahraničních
hráčů. Pouze kapitán John Terry prošel klubem od
jeho nejnižší úrovně. Žádný jiný hráč v mužstvu si nebyl
více vědom toho, co tato penalta znamená pro oddané
„klubisty“. Terry byl jedním z nich a teď dostal šanci naplnit
odvěkou touhu.
John Terry se vydal ke značce pokutového kopu. Při
rozběhu se mu podařilo oklamat brankáře Manchesteru
United. Nizozemský gólman Edwin van der Saar se vrhl
na svou pravou stranu. Terrymu stačilo míč pomalu poslat
na opačnou stranu. To také udělal. Ale těsně předtím, než
se dotkl míče, mu levá noha, o kterou se opíral, uklouzla
a on ztratil rovnováhu potřebnou k tomu, aby střelu správně
umístil. Vystřelil pravačkou. Tělo přitom udržel v dostatečně
vzpřímené pozici, aby míč vyslal k druhé tyči,
než se vrhl brankář. Střela však neměla dostatečnou přesnost
a poté, co se odrazila od tyče, skončila vedle branky.
Finálové utkání tím neskončilo. Střílely se další penalty,
ale Anelka sedmou penaltu londýnského celku neproměnil
a Manchester United získal svůj třetí evropský
klubový titul. Chelsea se poháru dotýkala špičkou nohy
svého největšího hráčského symbolu, který je ze všech
fotbalistů nejvíce oddán klubovým barvám, ale jeho noha
zklamala v tom nejhorším okamžiku. Chelsea přišla
o titul a zhruba o 30 milionů liber… v jediné vteřině.
NÁHODA V BARCELONĚ. ROK 2003
Dne 16. června 2003, den po našem vítězství ve volbách
do správní rady FC Barcelona, jsme šli do kanceláří klubu,
abychom zahájili předání moci, které mělo proběhnout
v následujících týdnech. Toho dne mi jeden z dosavadních
členů vedení Barçy řekl: „Chlapče, dám ti jednu
radu. Nechoďte sem s rozhodnutím, že zavedete nové postupy
vedení klubu, ani s vůlí řídit se zdravým rozumem
nebo podnikatelskou logikou. Fotbal je o něčem jiném.
Jde o to, jestli padají góly nebo ne. Když padají góly,
všechno klape. Když chodí balony vedle, všechno je katastrofa.
Je to věc náhody.“
Je pravděpodobné, že 21. května 2008, přesně ve
23 hodin při pohledu na uklouznutí Johna Terryho v roz-
hodujícím momentu pokutového kopu dotyčný člověk,
který mi udílel rady v roce 2003, vykřikl: „Taková smůla!“
a potvrdil si tím myšlenku, že ve fotbale se všechno
redukuje na jednoduchou otázku náhody.
OČIVIDNÉ A SKRYTÉ LOGIKY
Ředitelé mnoha podniků a různých sektorů často hájí svou
branži tím, že se od všech ostatních oborů liší: „Hele, nebuď
na omylu, svět kadeřnictví/lékárnictví/knižního vydavatelství…
je jiný.“ Tento postoj je velmi lidský. Říká se,
že každá země vede válku sama se sebou, ale když sjezdíte
svět, poznáte, že navzdory příznačným rysům, které jednotlivé
války odlišují, jsou nakonec všechny války stejné.
Všechny lidské činnosti ovládá logika, která lidi vede
a řídí, logika, která působí částečně skrytým, částečně
odhadnutelným způsobem.
Proto chce-li někdo uspět v některé z lidských činností,
měl by identifikovat a pochopit myšlení, které se za
touto činností skrývá, analyzovat je a uzpůsobit novým
skutečnostem a výzvám. Identifikovat a pochopit myšlení,
na němž je postavena činnost, kterou chcete vykonávat,
je základní a nutné minimum. Čtenář zajisté někdy
viděl někoho, kdo řídí nějakou organizaci a přitom vůbec
nerozumí tomu, jak dotyčné odvětví, sektor či samotná
firma fungují. Často jde o lidi, kteří v dobré víře považují
život za horskou dráhu, po které všechno jezdí nahoru
a dolů v nekonečném sledu událostí, kladných i záporných,
podmíněných shůry náhodou a prozíravostí.
V době, kdy FC Barcelona koupila dva mladé brazilské
hráče, kteří byli prakticky neznámí a neměli zkušenosti
s evropským fotbalem (Geovanni Deiberson a Fábio Rochemback),
jsem se zeptal jednoho člena klubového vedení,
proč to udělali a proč za ně zaplatili tak vysoké částky
(18, resp. 12 milionů eur). Jeho odpověď zněla: „Bylo
mi řečeno, že Rochemback je obdoba Neeskense a Geovanni
že je nový Garrincha. Napadlo mě, že po tolika
chybách, kterých jsme se dopustili, a po tak velké smůle,
nám konečně musí něco vyjít, že bude pouze spravedlivé,
když se nám tyto přestupy povedou.“ To zjevně znamená,
že rozhodl, aby Barça utratila 30 milionů eur za dva mladé
a neznámé hráče, protože byl přesvědčený, že vyšší
prozřetelnost napraví všechny předchozí přehmaty a kiksy.
Je jasné, že dotyčné hráče a nabízenou cenu lze vyhodnotit
rozumněji. A je možné to provést způsobem,
který nemá nic společného se štěstím, náhodou či onou
předpokládanou horskou dráhou zdarů a nezdarů řízenou
vrtošivým bohem. Vyznavači rčení „fotbal je už takový“
mohou argumentovat případy, ve kterých slabší týmy zvítězily
v utkáních či dokonce šampionátech nad silnějšími
týmy právě tím, že šly proti logice. Ale pokud se chceme
rekreačně procvičit v matematice, zanalyzujme deset let
anglické ligy (1990–1999), jak to v knize Winners and
Losers (Vítězové a poražení) učinili Stefan Szymanski
a Tim Kuipers. Zjistíme tak, že existuje proměnná hodnota,
která vysvětluje sportovní výsledky týmů v poměru
téměř jedna ku jedné. ………………………………..
Autor: | Soriano, Ferran |
Překladatel: | Tuček, Ondřej |
Název: | Góly nepadají náhodou |
Původní název: | La pelota no entra porazar |
Žánr: | | Rozebráno - již nebude skladem |
ISBN: | 978-80-7384-300-7 |
Vazba: | vázaná |
Formát: | 120.00 x 195.00 mm |
Počet stran: | 224 |
Vydání: | 1. |
Datum vydání: | 12.5.2010 |